Replika – Lauren Oliver

Lyra: Z dálky vypadá institut na soukromém ostrově poblíž Floridy poklidně a skoro krásně. Při bližším pohledu byste však narazili na zavřené dveře a značky upozorňující na biologické nebezpečí. Ve skutečnosti se tam nachází utajované vědecké středisko, v němž žijí tisíce replik, které zde tráví pod vědeckým dohledem celý život. Institut je však nečekaně napaden a dvěma zkoumaným objektům, dívce Lyře – neboli číslu 24 – a chlapci číslo 72, se podaří uniknout. Společně se vydávají do neznámého prostředí venku, kde potkají Gemmu, jež se sama vydala na nebezpečnou cestu. Když se Lyra snaží pochopit, k čemu vlastně Institut sloužil, odkrývá tajemství, která změní život oběma dívkám.

Gemma: Gemma doposud strávila velkou část svého života po nemocnicích. Dřív bývala malou, věčně nemocnou holčičkou. Teď je z ní osamělá dívka, jejíž život ohraničuje domov, škola a její nejlepší kamarádka April. Poté, co ji téměř unese cizí člověk, začne Gemma zkoumat minulost své rodiny. Zjistí, že její otec byl zapojen do výzkumu v záhadném institutu. Aby nalezla odpovědi na své otázky, vydá se na Floridu, kde narazí na dvě repliky, čísla 24 a 72. Když se snaží pochopit, co se dělo v institutu, dozví se o sobě i o své rodině děsivé tajemství, které může zničit vše, co je jí drahé.

Replika je kniha, která vyniká krásným zpracováním. Má zářivý barevný obal a autorka vsadila na originalitu a knihu utvořila spojením dvou příběhů, které popisují stejné události, ale z jiného pohledu. Uvnitř najdete i dvě barevně sladěné látkové záložky a je zkrátka radost na toto dílo pohledět. Hned na začátku je čtenář instruován, že knihu může číst postupně, na přeskáčku nebo jak se mu zkrátka zamane. Já sama začala příběhem Lyry, po nějaké době jsem se však doslechla, že je příběhy lepší střídat. Nyní po dočtení to musím potvrdit. Ono přečíst si jeden příběh a pak číst znovu o tom samém s tím, že už dávno vím, jak to dopadne – to není zas taková zábava.

Abych pravdu řekla, trvalo mi docela dlouho, než jsem se do knihy jakž takž začetla. Od začátku jsem cítila silný odstup od hlavních postav, které mi nepadly moc do noty. V samotném ději se dlouho nic neděje, čtenář se utápí v nudné rutinně replik, které jsou povětšinou následkem klonování více či méně dementní, zpomalené nebo prostě jen divné. Bohužel ani pozadí příběhu není moc vykresleno. Víte jen, že jsou zde nějaké repliky lidí, že je vyrábí pán, co mu všichni říkají Bůh a že celé toto doupě hříchu je uzavřeno na skoro nedostupném ostrově. Později jsou vám nějaké souvislosti samozřejmě vykresleny, pořád je to ale v dost zjednodušené formě a to mi zkrátka ke spokojenosti nestačilo.

Říkám to nerada, ale číst tento příběh bylo jako brodit se po pás hlubokým bahnem. Myšlenkové pochody hlavních postav byly ubíjející, spousta scén více či méně nechutných a když konečně svitla naděje na nějakou akci, autorka ji zazdila pořádnou porcí klišé v podobě naprosto prvoplánového románku. Ten se samozřejmě odehrával z obou stran knihy. Příběh byl místy předvídatelný, což se však dá u daného žánru očekávat.

Musím uznat, že hlavní myšlenka byla opravdu zajímavá a nutno říct, že několik odhalení mě opravdu zaskočilo a mile překvapilo. Bohužel autorka nadějnou myšlenku dle mého nedokázala dost dobře využít a převést na papír a ve výsledku jde tedy jen o jeden z mnoha příběhů, který se tváří originálně díky nezvyklému zpracování, ale ve výsledku vás nic moc nového nečeká. Konec knihy byl celkem náhlý a neuzavřený, těžko tedy říct, zda se ještě nedočkáme nějakého pokračování. Nejsem si však jistá, jestli po něm sáhnu.

  • 80%
    Nápad - 80%
  • 55%
    Děj - 55%
  • 30%
    Postavy - 30%
Sending
User Review
0 (0 votes)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..