Divotvůrce : Černé znamení – Sebastien de Castell

Kellen opustil lid Jan’Tepu a v šestnácti letech se stal psancem. Teď se musí víc než kdy jindy spoléhat na svůj důvtip, aby přežil v zemi Sedmi písků. Chybí mu domov, rodina a Nephenie, kterou nepřestal milovat. Pak se ale potká se Seneirou, dívkou se zavázanýma očima ukrývající velké tajemství. Společně s Ferius se rozhodnou pomoct, jenže v sázce je víc, než oba tuší. Moc černého stínu sílí a Kellen má podezření, že za vším stojí jeho vlastní lid.

XXX

Populární kanadský autor Sebastien de Castell se vrací s druhým dílem své úžasné série. Nové osudy Kellena, Ferius a Reichise mají rozhodně čím překvapit…

Kraj Sedmi písků měl v první části jen menší roli, nyní už máme ale možnost nahlédnout i do pozadí a prozkoumat politické pozadí a myšlenky aktérů všeho toho pletichaření. Všeho ale s mírou, akční scény, bitky a podobné napínavé chvíle, mají pořád navrch.

Na knize oceňuji, že je přístupná více věkovým kategoriím. Mladším ročníkům sice můžou některé scény připadat až příliš drastické, žádné násilí však v knize není jen tak bez důvodu. Zrovna tak má kniha co nabídnout i dospělým čtenářům, kteří u napínavé a promyšlené dějové linky rozhodně nedostanou příležitost nudit se.

Děj samotný není nijak enormně komplikovaný, děti určitě nebudou mít problémy se v něm vyznat. Zároveň se ale jednotlivé střípky informací dávkují po tak malých kouscích, že i ti sečtělejší z nás budou jen těžko odhadovat, co se bude dít dál. Divotvůrce je plný překvapení.

Kdo se ale těší na humor prvního dílu, možná trochu zklamán bude. Atmosféra kapku zhoustla a přitvrdila, z Kellena je po událostech prvního Divotvůrce psanec a do smíchu mu moc není. Sem tam nějaký vtípek zajiskří, ale hláškování s Reichisem už je to tam. Musím ale uznat, že ke knize ten ponuřejší podtón vcelku sedí.

Černé znamení určitě nezklamalo, možná dokonce první díl kapku překonalo. Jestli autorova kvalita bude nadále pokračovat vzhůru, třetí díl bude naprostou peckou. Nechme se překvapit.