Mladí vyvolení : Půlnoční hvězda – Marie Lu

Bílá vlčice slaví jeden úspěch za druhým a podmaňuje si jednu zemi za druhou. Adelina měla už dost utrpení, dost přetvářky a dost zrady. Obrátila se proti svým trýznitelům a vše, co od nich dostala, jim vrátila. A vrátila jim to se všemi úroky. Temnota její duše tak roste každým dnem a svou vládu zakládá na krutosti a smrti. Prostí lidé se bojí vyjít ze svých domovů, protože kdo nemá na své kůži cejchy, je nepřítel. Na obzoru se ale objevuje nové nebezpečí. Nebezpečí nejen pro Adelinu, ale pro každého vyvoleného, pro každého smrtelníka na zemi.

Půlnoční hvězda je třetí a závěrečný díl fantasy série pro dospívající. Americká spisovatelka Marie Lu se proslavila dystopickou trilogií Legenda. Její druhá trilogie je ale úplně jiná. Je plná magie a boje, boje za světlo a temnotu. Temnotu v tomto případě zosobňuje samotná hlavní hrdinka Adelina. Bílá vlčice prošla od prvního dílu velkým vývojem. Z ustrašené holčičky se stala až chladnokrevná královna, která sice temnotu v duši měla od samotného počátku, ale vyjít na povrch ji donutil až vývoj děje.

Celá kniha by se dala rozdělit na dvě části. Ta první se zaměřuje na Adelino dobývání a podmaňování si jedné země za druhé. Adelina se sice na veřejnosti tváří jako nezlomná vládkyně, svou zranitelnost si uvědomuje každým dnem. Její vnitřní hlasy se ozývají častěji a pokusy o zabití její osoby jsou na denním pořádku. Tato část knihy se nese v duchu druhého dílu, je temná, plná nepokoje a krutosti. Hlavní hrdinka se snaží nastolit nový směr a novou vládu, ale to se jí daří jen částečně. Pořád je to ještě nedospělá holka, která si zažila trochu více příkoří než jiní. Její rozkazy a chování jsou často nepromyšlené a umíněné, jako rozmar malého rozmazleného dítěte.

Druhá polovina knihy se pak nese v duchu cestování a velkých útrap. Kvůli velkému nebezpečí jsou obě strany barikády nuceny spojit síly a postavit se něčemu většímu. Čekáte-li ale v závěru velké rozuzlení, strhující a rozhodující bitvu na život a na smrt, budete zklamáni. Druhá půlka knihy je jedno velké putování, kde se spíše řeší Adelininy vnitřní rozpory. Adelina totiž svádí neustálý boj sama se sebou a svým přesvědčením. Na jednu stranu chce nastolit vládu Vyvolených a ukázat prostým smrtelníkům že si s nimi nemají zahrávat. Taková vládkyně ale musí mít silný charakter, musí umět myslet s čistou hlavou a na spokojenost svého lidu. Adelina ale taková není a často si nechává hlavu zatemnit osobními emocemi, chová se sobecky a nevděčně. Ve čtenáři to může vyvolat pocit, že vlastně o takovou moc vůbec nestála.

Závěr této série je pak trochu rozpačitý. Celý příběh měl velký potenciál a zasazení nadpřirozených schopností do prostředí připomínající klasické fantasy romány nemělo chybu. Autorka se ale především zaměřila na svou hrdinku a ostatní postavy i děj posunula do pozadí. A právě samotný příběh a svět, který Marie Lu přivedla k životu, by si zasloužil tu největší pozornost. Chybí určitá propracovanost, smysl pro detail a hlavně celý závěr by potřeboval překopat, vygradovat a celou myšlenku lépe zpracovat.

Půlnoční hvězda je s ohledem na předešlé díly docela slabé zakončení. Takové nic neříkající, až nudné. A to je opravdu škoda, autorka si měla se závěrem poradit mnohem lépe a věnovat mu více pozornosti. Kniha tak nepřináší nic nového, nic originálního a řadí se mezi další young adult fantasy, kterých je na trhu stovky.