Stačí jen chtít – Joelle Charbonneau

Městem Nottawa se jako lavina šíří nový fenomén. Sociální síť s názvem NEED nabízí svým uživatelům vše, co chtějí mít. Chceš nový iPhone nebo lístky na koncert se vstupem do zákulisí? Výměnou za drobný úkol ti NEED tvé přání splní. 

Kaylee Dunhamová ví, co chce. Potřebuje získat novou ledvinu pro nemocného bratra. Nevěří, že by jí nějaká sociální síť mohla pomoci, ale rozhodne se, že to zkusí.

Až poté, co zadá svůj požadavek, si uvědomuje, jak vysokou cenu bude muset zaplatit. Úkoly, které síť za splnění jednotlivých přání vyžaduje, totiž s přibývajícím počtem uživatelů nabírají na nebezpečnosti. 

Dokáže Kaylee odhalit, kdo NEED stvořil, a zastavit ho dřív, než zničí celé město?

XXX

Autorka bestsellerové Univerzity výjimečných, Joelle Charbonneau, se letos objeví na knižním festivalu Humbook. 🙂 (Jestli se vám třeba zmíněná trilogie líbí stejně jako mně, nezapomeňte se stavit pro podpis.) Tentokrát však Joelle zkusila něco trošku nového, konkrétně thriller z našeho světa. Může se kvalitou poměřovat s Univerzitou?

Hlavní hrdinka Kaylee mi na první pohled připomínala jen prázdnou skořápku. Ačkoliv o ní prakticky všichni (ji samotnou nevyjímaje) stránku co stránku tvrdili, jak je divná, mně osobně se zdála neskonale obyčejná a plochá. Zejména díky vyzdvihování její odvahy a obětavosti mi taky trochu vadilo, že pokud šlo o její špatné stránky, nezbyl na ně žádný prostor. Kaylee je nepřirozeně působící mučednice bez vady na charakteru. Celé knize to image moc nezvedlo. 

Zmíněné vady dost často sdílely i vedlejší postavy – ploché, naivní a navzájem si čímsi nepřirozeně podobné, což na věrohodnosti také nepřidalo. Jejich dějové linky se navíc střídají velice často a je těžké si udržet přehled, často mi trochu splývaly dohromady. Některé postavy se mihnou třeba jen na dvou stránkách a je nemožné si k nim vytvořit jakýkoliv citový vztah. Už dlouho se mi nestalo, že by ve mně smrt v jakékoliv knize nevyvolala žádnou emoci. Většinou přijde alespoň slabý záchvěv smutku, vzteku, zadostiučinění (pokud šlo třeba o záporáka)… V téhle knize úmrtí vyvolala leda pokrčení rameny. 

Nenadchnul mě ani uspěchaný a nepovedeně akční konec s primitivním a předpokládatelným vysvětlením. Působí, jako by ho autorka musela psát ve velké časové tísni, a navíc bohužel nedokáže překvapit, což by celou knihu možná i zachránilo. Trochu to kazí i strojená a přehaně vybičovaná atmosféra, která se ke stylu vyprávění vůbec nehodí. 

Ačkoliv práce s postavami nebyla odvedena nijak zvlášť dobře, pochvalu si zaslouží zajímavý námět a originálně zpracovaná sociální síť. Téma touhy po majetku a nedostatku financí je věčné, Joelle ho ovšem dokázala uchopit jinak než všichni ostatní. Krutost v kombinaci s mírnou absurditou dokázala divy a jistě dovede i leckteré jiné čtenáře k hlubokému zamyšlení. 

NEED samotný je líbivý, matoucí a složitý. Bohužel je možné odhadnout hlavního “záporáka” velice brzo, tudíž ke konci už Kayleeino motání kolem horké kaše může trošku nudit. Jako sociální síť každopádně působí velice věrohodně a je vidět, že autorka se orientuje i v oblasti psychologie, což jí u mě pár bodů navíc rozhodně přineslo. 

Pokud jde o tvorbu J. Charbonneau, rozhodně nedám dopustit na sérii Univerzita výjimečných, která je napsána mimořádně dobrým způsobem. Stačí jen chtít je ovšem v mých očích smutným přešlapem vedle a nedokázal mě vůbec zaujmout. Vzhledem ke kolísavé kvalitě tvorby této autorky nezbývá než dodat, že doufám, že její příští kniha se Univerzitě zase přiblíží o něco víc. Kniha měla zajímavý úvod a výborný je i samotný nápad sociální sítě NEED, ale bohužel byl nešikovně uchopený, a ještě nešikovněji zpracovaný.