Divotvůrce – Sebastien De Castell

Kellen je pouze několik okamžiků od svého prvního magického souboje a čtyř zkoušek, které z něj mají udělat divotvůrce. Je tu však jeden problém: jeho magie je slabá. Jste-li zasvěcenci Jan’Tepu a blíží se vaše šestnácté narozeniny, měli byste být připraveni prokázat své magické schopnosti. Buď to, nebo mít v záloze nějaký zázrak. Jenže Kellen nemůže spoléhat ani na jedno z toho. Nezdědil totiž žádné magické nadání a nemá tedy výjimečné schopnosti jako ostatní. Ví, že bude muset použít pár triků, aby nezneuctil svou rodinu a nestal se sha’tepským sluhou. A tak, když do městečka přibude rázná a přímočará cizinka, Kellen je samé ucho. Ferius Parfax je ostřílená světačka, vyhnankyně, kterou musí uživit bystrý rozum a tři balíčky karet. A s kartami, které mu rozdal nemilosrdný osud, se Kellenovi bude hodit každá pomoc. 

xxx

Na první pohled by se možná mohlo zdát, že nám nakladatelství Egmont nepředhodilo vlastně nic nového. Dospívající kluk, svět s trochou magie a zvláštními zvířaty… Ano, to už tu opravdu několikrát bylo. Motiv možná není nejoriginálnější, ale i tak má Divotvůrce co nabídnout.

Většina obdobných fantasy knih nám často nabízí hrdinu mimořádně schopného a talentovaného, obdařeného nadpozemskou mocí, kterou mu učitelé pomáhají zvládat a směrují ho k vyššímu dobru. Jo, tak to přesně se tady nestane. Kellena k nám přivál svěží vítr současné fantastiky. Náš hrdina totiž za svými vrstevníky (a mnohdy i mnohem mladšími čaroději) významně zaostává, ovšem i tak je schopen si poradit díky pohotovým úvahám a selskému rozumu.

S postavami samotnými umí autor pracovat výborně, když už totiž někdo stojí za pozornost, vykreslil  ho autor brilantně. Některé postavy jsou ovšem na druhou stranu upozaděny až přespříliš a působí zbytečně černobíle, což trošku může kazit celkový dojem.

Trochu víc práce si také autor mohl dát se vztahy mezi postavami. Pár vět, kterými by se dovysvětlily některé myšlenkové pochody a emoce, které Kellen směřuje k ostatním, by mohly hodně pomoci. Přátelství i nepřátelství,  která byla navázána před začátkem knihy, totiž působí strojeně a ploše. O vztazích, které se vytvořily a upevnily až během knihy už to naštěstí říci nemusím.

Děj knihy bych rozhodně zařadila do té poutavější a zajímavější poloviny ze všech knih, které se v současné době v knihkupectvích nechají sehnat, ale i tak by se našlo pár menších nedorazů. Oceňuji však, že máloco se v knize dalo předvídat, aniž by ovšem byla dějová linka zbytečně spletitá a složitá.

Sebastien de Castell umí čtenáře zaujmout a Divotvůrce rozhodně stojí za přečtení. Zároveň tady však neustále vidím spoustu prostoru pro zlepšení. Inu, ve druhém díle budu možná ještě hodně překvapená.