Hunger Games: Síla vzdoru 2. část – filmové zpracování
Režie: Francis Lawrence
Předloha: Suzanne Collins (kniha)
Scénář: Danny Strong, Peter Craig
Kamera: Jo Willems
Hudba: James Newton Howard
Hrají: Jennifer Lawrence, Josh Hutcherson, Liam Hemsworth, Woody Harrelson, Elizabeth Banks, Julianne Moore, Philip Seymour Hoffman, Jeffrey Wright, Stanley Tucci, Donald Sutherland a další
V poslední kapitole nepůjde jen o přežití, ale bude se bojovat o budoucnost obyvatel celého Panemu. Konečné zúčtování s nenáviděným prezidentem Snowem (Donald Sutherland) se blíží. Reprodrozd Katniss spolu se skupinou nejbližších přátel, včetně Gala (Liam Hemsworth), Finnicka (Sam Claflin) a Peety (Josh Hutcherson), povede rebely v jejich boji za svobodou. Jednotka z 13. kraje se vydává na misi, jejímž cílem je zničit prezidenta a skoncovat s jeho tyranií. Na Katniss však tentokrát čeká mnohem nebezpečnější nepřítel, než ten s jakým se dosud setkala v aréně Hladových her.
Snad každý fanoušek jedné z nejslavnějších dystopií vyhlížel závěrečný díl filmového zpracování s obrovskou nedočkavostí. Finále této ostře sledované série nebylo tak epické, jak bychom mohli očekávat, ale rozhodně nebylo špatné.
Poslední díl Hunger games je zase o něco dospělejší. Velký progres je znatelný snad u všech herců. Zde musím hned v prvních řádcích vyzdvihnout brilantní Jennifer Lawrence, jelikož ta film od filmu dokazuje, že se stává paní herečkou a že toho o ní ještě hodně uslyšíme. Její legendární ubrečený výraz v mnoha scénách ještě upgradovala a i když jsem si říkala, že emotivněji už to prostě nejde, Jennifer dokázala, že jde. Nezklamali ani tahouni Woody Harrelson, kterému role drzého a nespoutaného Haymitche padne jak na míru ušitá a Julianne Moore, která je zkrátka sázkou na jistotu. Za zmínění stojí i Philip Seymour Hoffman, jehož filmová kariéra byla tragicky ukončena mnohem dříve, než měla. Budiž mu země lehká.
Ale zpět k filmu – poměrně dlouhá stopáž čítající přes dvě hodiny je našlapaná a udržuje diváka neustále ve střehu. Pár rádoby intelektuálních rozjímavých scén zde bylo možná navíc a nostalgické záběry na konci filmu byly tak nemotorně zpracované, že se člověk musel smát. To vše je však zcela odpustitelné díky precizním akčním scénám, které byly na poměrně slušné úrovni a nebylo jich ve filmu málo. Zajímavě vymyšlené pasti, skvělé zpracování po grafické stránce v kombinaci s mrazivou hudební kulisou a slušnou atmosférou, ze které vám občas tuhla krev v žilách. Především za scénu s muty v podzemí by se nemusel stydět kdejaký horor.
Finále filmu pro mě bylo epesní hlavně svou skvěle vybudovanou a navrstvenou atmosférou a autoři dokázali, že je možné vytvořit fenomenální a epické vyvrcholení i bez potoků krve a armád čítajících tisíce krvežíznivých příšer. Naopak toto poklidnější tempo mi skvěle sedlo, což samozřejmě určitě nebude případ každého – přece jen dnešní divák je zvyklý hlavně na akci střídající akci. Jistě žádného znalce žánru nepřekvapí, že klišé zde bylo požehnaně, jen naiva by čekal od teen ságy něco jiného. Romantické lince bylo na můj vkus věnováno příliš mnoho času a byla zbytečně výrazná. Hlavně diskuze mezi Galem a Peetou, kteří se vedle zachraňování světa na plný úvazek ještě zvládali chovat jak dva kohouti na jednom smetišti, byly tak trochu navíc.
Film se věrně drží své knižní předlohy, takže věřím, že žádný knižní fanoušek se nebude v kině vztekat, ale zároveň mu ani nic nevyrazí dech. Síla vzdoru se přibližuje ještě o něco kvalitnějšímu sourozenci Vražedné pomstě a Hunger games celkově se rozhodně řadí mezi ta povedená filmová zpracování knih. Mohlo to být mnohem lepší, ale pokud už od začátku nemáte příliš vysoká očekávání – stejně jako já – pak pro vás tento film bude zábavným zpestřením sobotního odpoledne.
