Helikonie : Jaro – Brian Wilson Aldiss

Na Helikonii, planetě obíhající kolem binárních sluncí, trvá Velký rok tři tisíce let pozemského času: lidská civilizace se vzmáhá zjara, vzkvétá během období léta a téměř zaniká s nástupem zimy,
jež přetrvává po mnoho lidských generací. Právě přichází jaro a Helikonie se pomalu probouzí z předlouhého sevření mrazu. Kmeny rovníkového kontinentu vycházejí z úkrytů, v nichž zdecimovány na minimum přečkaly nepříznivé klima a opětovně začínají soupeřit o nadvládu nad planetou s divokými tvory chladu – fagory. A v jedné z jeho vesnic, Oldorandu, znovu objevují řemesla, obchod, zemědělství, mince i nové rozměry mezilidských vztahů.
Román Helikonie – Jaro je úvodním svazkem skvělé Helikonské trilogie, monumentální ságy, která přesahuje všechno, co dosud napsal jeden z největších mistrů imaginace žánru science fiction.

Vítejte na Helikonii, planetě podobné i nepodobné naší Zemi. Jak popisuje anotace, Helikonie má dvě slunce, jejichž vzájemné dráhy jsou příčinou periodicky se opakujících ledových a meziledových dob. Podobně jako na Zemi, řeknete si, ale ejhle, Helikonický Velký rok trvá téměř tři tisíce let těch pozemských. Během té doby planeta rozmrzne, přeživší zbytky lidstva přestanou živořit, objevují zapomenuté znalosti, vzkvétají, a poté jsou zase zdecimovány dobou ledovou, která trvá do dalšího jara.

Myšlenka je to dobrá, vhodná pro science-fiction. Autor Brian W. Aldiss je zařazován ke klasikům žánru s nadprůměrnou a originální tvorbou. Moc jsem se na toto seznámení s dalším sci-fi ze staré školy těšil.

V prologu se setkáme s Yulim, téměř sedmiletým dospělým lovcem, který spolu se svým kmenem přežívá na okraji ledových plání. Yuli se mimo jiné střetne s fagory, humanoidními tvory, kteří připomínají jakési rohaté osrstěné zvířecí lidi a jsou druhou inteligentní rasou obývající Helikonii. Yuliho útěk a následné putování jej zavede do přežívajícího městečka, kde se seznámí s civilizací a postupně pomůže založit osadu Oldorando, kde se odehrává většina příběhu. Několik generací poté, Yuliho prapravnuk Laintal Ay a lidé z Oldoranda bojují s fagořími nájezdy, oteplováním klimatu, nemocemi a následnou změnou života.

Kéž by byl příběh chytlavější a uměl do sebe více vztáhnout. Kromě prologu a zhruba posledních sta stran mne Helikonie: Jaro příliš nebavila, spíše jsem se do jejího čtení musel nutit.
K postavám jsem nijak nepřilnul a ani děj za moc nestál. Podle ostatních recenzí má asi polovina čtenářů také smíšené pocity hraničící s frustrací. Jedná se sice o první knihu z trilogie, ale ostatní dvě části asi číst nebudu. Možná si někdy přečtu jinou knihu od Briana Aldisse a uvidím, jestli to je opravdu dobrý sci-fi autor. Je jen na vás, jestli vás anotace a recenze zaujmou a knihu si zkusíte přečíst.