Kybersex – Přemysl Krejčík

Představte si svět, ve kterém se člověk po dosažení dospělosti změní ve zvíře. Nebo jiný, kde každý vlastní dvě těla. A další, kde si můžete na černém trhu koupit vzpomínky po někom, kdo se jich zbavil. Co byste dělali, kdybyste na ulici viděli svoji vlastní mrtvolu? Na kterou stranu byste se postavili ve světě, který zešílí pod náporem nových náboženství a nových vědeckých teorií, když se na noční obloze začnou objevovat podivné úkazy?
Patnáct povídek, odehrávajících se na pozadí alternativní verze reality, často s prvky dystopie, nebo s náznakem pseudo-historie, kde hlavní roli hraje jedinec a jeho boj se zavedenými pořádky, nebo naopak snaha se přizpůsobit a zapadnout.

 

Tato kniha by se dala popsat jediným slovem „zklamání“, a to opravdu velikým.

Jestli mám ráda povídkové knihy? Ano jistě mám. Ale pokud někdo vydá soubor povídek, jsem na něj stejně tvrdá jako na jednotný příběh, román či ságu. Možná právě z tohoto důvodu vám budu připadat při hodnocení této knihy až moc tvrdá, věřte ovšem, že nic jiného si ode mne nezaslouží.

V uzounké knize s 200 stranami se ukrývá patnáct povídek, už jen to by člověku mělo říci, že povídky budou kratšího ražení. Ovšem to nebývá takový problém, pokud je spisovatel vypsaný a povídka má hlavu a patu, bohužel tady se takové povídky nedočkáme.

Celkově mi celá série přišla jako soubor slohových prací na středoškolském učilišti na téma sci-fi (to, že některé příběhy by ani zadání sci-fi nesplnily je věc další). Pojďme se radši podívat na každý příběh zvlášť.

Poslední partie

Povídka na celé dvě strany, nenadchne ani neurazí. Brala jsem ji jako takový malý rozjezd, při zpětném ohlédnutí musím bohužel říci, že patří mezi ty lepší. Nápad průměrný, stejně tak zpracování.

Měsíce

Na kterou stranu byste se postavili ve světě, který zešílí pod náporem nových náboženství a nových vědeckých teorií, když se na noční obloze začnou objevovat podivné úkazy?

Tak už tady jsem mírně zaváhala. To, že v příběhu o sci-fi skoro ani nezakopnete, to by se dalo ještě brát v klidu. Ale to, že je to jen splácanina pubertálních nářků, kde v celém příběhu jde jen o prohození sexuálních partnerů, no to mě teda přišpendlilo. Pointa veškerá žádná. Měsíce se objevily a zase zmizely, lidé se chovali (ve většině případů) tak, jak by se chovat měli.  Co se týče otázky z anotace: „No to vážně nevím, když tam nejsou žádné strany popsané!“

Šelma

Představte si svět, ve kterém se člověk po dosažení dospělosti změní ve zvíře.

Zajímavý nápad. Škoda provedení a absolutního zahození konce, při rozepsání konceptu by to jistě mohlo být fajn dílo.

Odleť pryč

Konečně emoce! Samozřejmě celý příběh je trochu těžkopádný a neohrabaný, přesto se zde dočkáte alespoň malé ozvěny emocí a chápete postavy v tomto světě.

Kybersex

Vlajková loď celé knihy (bez vlajky)! Bohužel se její název vybral asi jen proto, že zvučně zní (na což jsem se nechala nalákat i já sama). Suma sumárum, snad největší zklamání v celé knize. Konec byl jasný snad už na samém začátku, no achich ouvej, ale tak tak ještě nás čeká víc než polovina knihy, tak pojďme najít něco dobrého.

Paměť

A ono je to tady! Paměť je snad nejlepší povídkou celé knihy, nápad je trochu okopírovaný (už jsem ho četla/viděla určitě vícekrát), přesto mi to nevadilo. Miluju ztracené existence s touhou zemřít, takže pro mě konečně něco pořádného ke čtení, jen škoda, že jsem si tohoto světa nemohla užít o trochu déle.

Srdeční záležitost

Tak toto se mezi moje srdcovky nedostalo. Nemohu vytknout dobrý nápad, přesto má tento příběh až nějak moc zubatý průběh. Konec, který by měl chytnout právě za to srdce, se mi tak trochu vyhnul, ačkoliv jsme věděla, že bych měla něco cítit, necítila jsem (celkově si myslím, že by knize neuškodilo trochu zapracovat na emocích).

Čísla

Myslím, že tady se musel zamotat i sám spisovatel. Nápad dobrý, ale nakonec je to všechno tak zkombinované a překombinované, že to spíš působí tak, že ani tvůrce nevěděl, co tím chtěl říct nebo jak to ukončit.

Znovu zahozený nápad, škoda toho.

Nehoda

Fajn, trochu mysteria, přesto nevyřešeného, na konci mě vážně hlavní postava naštvala, jeho možná nezajímá, co se stalo, ale mě jako čtenáře docela jo. No nevadí, tak snad někdy jindy. Jinak zas taková tragédie příběh není, ale bez vysvětlení ani nijak zvlášť něco k zapamatování.

Vybrané kapitoly z posmrtného deníku

Trochu úsměvná povídka, přesto doufám, že to nás po smrti nečeká (a ne není to kvůli tomu, že bych musela znovu přečíst tuto knihu 😀 ). Určitě by jí ale slušelo a zasloužila by si trochu rozepsat (proč mám z každé povídky pocit, že pana Krejčíka tlačil čas a měl na každou sotva 5 minut?).

Povrchnost

Miluji knihu od G. Orwella 1984, a jelikož právě na podobném principu je tento krátký příběh založen, musím říct, že se mi i líbila. Palec nahoru za ni.

Než padne kapka

Ano, s životy by si neměl nikdo zahrávat, a to ani s těmi smyšlenými, přesto pro mě jedna z těch slabších. Možná tak na zabití času, na zamyšlení už tak ani ne.

Cesta ven

Ach jaj, zase ženská? Vážně nevím, ale ta naprosto stejná struktura postav (hlavních i vedlejších) mě už na konci vážně přestala bavit, chtělo by to trochu barvitější a rozmanitější charaktery. Pak by to možná bylo i čtivé a uvěřitelné.

Hotel kolonie

Ani sci-fi, ani nic extra. Krátké, předpokládatelné, a tak trochu reálný obraz dnešního světa. Aneb co s námi může udělat ten starý dobrý démon alkohol.

Absurdní případ

Klasický detektivní příběh, už jen čekáte, kdo je ten pověstný zahradník. Trochu mi vadilo, že nikdo v celém světě neznal „sedm kruhů pekla“, ale to by se dalo ještě tak nějak zkousnout, škoda jen, že to nemělo se sci-fi příběhem žádnou spojitost. (Ne, ani Akta X to nejsou :/ .)