Pekelné stroje : Mechanický anděl – Cassandra Clare

Rok 1878. Viktoriánský Londýn. Období nekonečných dešťů. Město, kde se střetnou dva světy. Svět obyčejných smrtelníků a svět démonů, upírů, čarodějů a lovců stínů. A na prahu toho nebezpečného světa stojí osiřelá šestnáctiletá dívka. Kde je její skutečné místo?

Tessa žila celý svůj krátký život na americkém kontinentě. Nedávno ji ale zemřela teta a její jediný příbuzný, bratr Nate, žije v Londýně. Rozhodne se proto vydat do nové země a začít nový život. Sotva ale dosedne na pevnou půdu, dostane se do područí dvou Temných sester.
Pro Tessu je svět magie a nadpřirozena naprosto neznámý. A podle jejích únosců Tessa disponuje velmi ojedinělou schopností. Dokáže se proměnit v jinou osobu a je jedno jestli je dotyčný muž nebo žena, upír nebo člověk a nebo jestli je živý či mrtvý. Tessa se dokáže proměnit do každého, stačí pouhý dotyk jakékoliv věci, kterou dotyčný vlastnil. Temné sestry ale mají s Tessou více plánů. Ty se ale nestihnou naplnit, protože se na prahu jejich domu objeví dva mladí muži. Lovci stínů.

Mechanický anděl je první díl “nové” trilogie od best-sellerové autorky Cassandry Clare. Pro nás je série Pekelné stroje poměrně nová, v zahraničí už ale vědí, jak celá trilogie, odehrávající se ve starém Londýně, dopadne. Cassandra Clare se proslavila svojí šestidílnou sérií Nástroje smrti. Svého světa lovců stínů se ale nechce jen tak vzdát, a proto tu máme Pekelné stroje. Jedná se vlastně o sérii odehrávající se ve stejném světě, jen o pár desítek let zpátky. Nenajdete tu tak žádnou Clary ani Jace, ale s největší pravděpodobností se tu potkáte s některými jejich předky.

Celý příběh se točí především kolem Tessy. Pro svět lovců stínů je něco nového, neokoukaného a ojedinělého. Stejně takový jsou ale i oni pro Tessu. Jako samotný čtenář se i Tessa seznamuje se složitým světem, kde můžete potkat běsnícího démona nebo posedlou čarodějku. Svět podsvěťanů není procházka růžovým sadem a pokud nejste silnější povahy, nemáte šanci přežít. Tessa se tak snaží poznat nejen tento komplikovaný svět plný ještě komplikovanějších bytostí, ale také samotnou svoji podstatu. Kdo vlastně je? Čarodějka? A kde je její bratr a proč se snaží jejích schopností využít záhadný Magistr. Těch otázek je opravdu hodně, ale v průběhu celého příběhu, se bude odkrývat jedna odpověď za druhou.

Že má Cassandra Clare talent ukázala už ve svojí původní sérii. Její styl psaní je občas až návykový a i když se třeba v knize neděje zrovna nic moc zajímavého, napsané je to takovým způsobem, že nedokážete knihu odložit. Mechanický anděl je tedy velmi čtivý, plný opisů nebo myšlenek hlavní hrdinky. Nechybí tu ani citáty z jiných knih, vypjaté nebo akční scény a velmi atmosférické prostředí. Co se týče originality samotného příběhu, už to není tak žhavé. Pekelné stroje mají až moc společných rysů s Nástroji smrti. Ano, jedná se o stejné universum, ale trocha odlišného příběhu by neuškodila. Určitě by se dalo vymyslet spoustu jiných možností, než dát do popředí naivní mladou slečnu, kolem které se točí dva lovci stínů, z toho jeden je arogantní a druhý ochranitelský. Připomíná vám to taky něco? A těch opakujících se rysů je tam mnohem více.

I přes všechny tyto spojitosti s původní sérií není Mechanický anděl špatná kniha. Právě naopak. Cassandra Clare se tu sice často opakuje, ale to, co ji v Nástrojích smrtí nešlo, tady vypilovala a pozvedla na lepší úroveň. Najdete tu sice opět naivní a problémy přitahující hrdinku, ale pořád je Tessa taková opravdovější, než původní Clary. Co se ale autorce povedlo nejvíce, je umístění příběhu do viktoriánského Londýna a spojení obyčejné young adult série z prvky steampunku.

Mechanický anděl je kniha, která především pobaví. Má sympatické hrdiny, nechybí jí pořádná dávka napětí, ale také humoru nebo sarkastických hlášek. Starý Londýn na vás pak dýchne tou správnou mystickou atmosférou a lehce otevřený konec pak navnadí na další pokračování.

“Pulvis et umbra sumus. To je z Horatia. ,Jsme prach a stín.’ Příhodné, nemyslíte?” ozval se Will. “Zabijáci démonů obvykle nežijí dlouho. Umírají vesměs mladí, pak vaše tělo spálí – prach jsi a v prach se obrátíš, doslova a do písmene. Zmizíme ve stínech minulosti, bez jediné zmínky v knihách obyčejných, která by světu připomínala, že jsme vůbec kdy existovali.”