Draconis Memoria 3 : Říše popela – Anthony Ryan

Byl finální díl steampunkově dračí fantasy trilogie Draconis Memoria lepší než finální díl Písně krkavce? Tak se na to hezky podíváme. Pro připomenutí; Říše popela se stejně jako předchozí dva díly, Oheň probuzeníLegie plamenů, odehrává ve světě, o jehož nadvládu soupeří korporátní Kovolodní obchodní syndikát a Korvantinské císařství. Hlavním obchodním artiklem je dračí krev, existující ve čtyřech barvách podle příslušného druhu dragga a poskytující malému procentu lidí, zvaných Krvožehnaní, nadpřirozené schopnosti. Na konci prvního dílu byl na nepříliš probádaném kontinentu Arradsie objeven bílý dragg, který v průběhu dílu druhého shromáždil ohromnou armádu tvořenou dračí mocí nedobrovolně ovládanými lidmi – Zkaženými. A na konci dílu druhého byla objevena podmořská enkláva prastarého lidu, který na dragzích, ne, draggech, ne, prostě dracích, experimentoval a vložením lidského genetického materiálu do dragga stvořili dragga bílého, který chce zotročit celý svět a zbytek spálit na popel.

A tím pokračuje Říše popela. Bílý dragg úspěšně dobývá město za městem a zotročuje jejich přeživší obyvatele, zatímco je Korvantinská říše zmítaná krvavou revolucí a území Kovolodního syndikátu je postiženo občanskými nepokojemi a finančními problémy, plynoucí ze ztráty produktu – krve draggů. Lizzanne, Krvožehnaná špiónka přezdívaná Slečna Krvavá, se snaží získat podporu pirátských Varestijců proti armádě draggů a Zkažených, kapitán Hilemore se snaží shromáždit přeživší loďstvo a nalézt bezpečný přístav a Clay spolu s Kris, pamatující stvoření bílého dragga, hledají artefakt prastaré civilizace, který jim má pomoci apokalypsu zastavit.

Obálka britského vydání  od Jeffa Reada

Je zde ještě Sirus, generál armády Zkažených, který se při pozorování všeho toho vraždění a destrukce snaží z mentální nadvlády dragga pomalu osvobodit. Překážku tvoří Catheline, Krvožehnaná, která tvoří jakýsi dobrovolný článek mezi bílým draggem a velením jeho armády. U něj probíhá největší přerod, protože si začíná uvědomovat, že není jediný ze Zkažených, kdo smýšlí podobně a nechce zažít zánik lidské civilizace.

Máme zde bitvy na moři, na vzduchu i na souši, s rozdílnou intenzitou a počty účastníků, které ale nepůsobí nepatřičně a hezky se čtou. Příběh hezky odsýpá a čtenáře vtáhne plně do sebe, poslední čtvrtinu knihy bych nedoporučoval číst večer před ranním vstáváním, protože zaspíte, nebo budete minimálně velmi nevyspaní – konec knihy je totiž velmi intenzivní a nedá se od něj odtrhnout, dokud jej nedočtete do poněkud chaotického a zbrklého konce.

Autorovi se konečně povedlo napsat trilogii, kde jsou všechny tři knihy konzistentní kvality, i když by se stále našly nějaké připomínky a kritika. Například postavy by mohly být ještě propracovanější, hlavně vztahy mezi nimi. Zakončení mohlo být více uspokojivější, ale i tak to je několikanásobné zlepšení oproti konci Stínu krkavce. Vzhledem k tomu, že jsem od něj nechtěl po tamtom fiasku už nic mít, jsem rád, že jsem udělal ještě výjimku a zkusil Draconis Memoria. Celkově se jedná o uspokojivou trilogii odehrávající se ve steampunkovém světě s draky a magickým systémem, který je na půl cesty k tomu sandersovskému. Nemohu nedoporučit.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Host!

  • Nakladatelství: Host
  • Počet stran: 608
  • Vazba: vázaná s přebalem
  • Jazyk: český
  • Překlad: Milan Žáček
  • Rozměr: 150 x 210 mm
  • ISBN: 978-80-275-0250-9
  • Rok vydání: 2020
8/10

Summary

Autorovi se konečně povedlo napsat trilogii, kde jsou všechny tři knihy konzistentní kvality, i když by se stále našly nějaké připomínky a kritika. Máme zde bitvy na moři, na vzduchu i na souši, s rozdílnou intenzitou a počty účastníků, které ale nepůsobí nepatřičně a hezky se čtou.  Celkově se jedná o uspokojivou trilogii odehrávající se ve steampunkovém světě s draky a magickým systémem, který je na půl cesty k tomu sandersovskému.

 

Jan Drbušek

Čtu od mala, první knihu jsem přečetl ještě před školkou, byl jí Mikeš od J. Lady. Přečetl jsem většinu klasické literatury i dětských knih (Kája Mařík, Gabra a Málinka), přes většinu verneovek, mayovek až po J. Herriota, H. Sienkewicze, J. Clavella nebo E. M. Remarqua. Postupně mne zlákal žánr fantasy a zanedlouho poté science-fiction, ale také beletrii jsem nezanedbával. S. King, R. Feist, A. Sapkowski, F. Herbert, A. Clarke, K. Anderson, I. Asimov, a další. V současnosti je již několik let mým nejoblíbenějším spisovatelem Steven Erikson s jeho Malazskou knihou Padlých.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..