Genderové stereotypy v psaní fantasy – Část druhá: Psaní opačného pohlaví

men-women-fantasy-1-205x300V červenci (rok psaní článku 2011, pozn. překladatele) jsem se zúčastnila Polarisu, sci-fi
konference, která zahrnuje přednášky o čemkoliv od Star
Treku po anime a psaní fikce. Měla jsem tu čest účastnit se přednášky, na níž účinkovali fantasy autoři Branson Sanderson a Kelley Armstrong. Položila jsem jim otázku: „Jak dokážete vy dva, jakožto jedinci, psát uvěřitelné hlavní postavy opačného pohlaví?“

Byla jsem celkem zvědavá, co mi Sanderson k tématu řekne, protože pokud jste někdy četli jeho tvorbu, tak víte, že píše skvěle vyzrálé postavy z masa a kostí, které jsou dokonce ženami. Všimněte si, že neříkám “skvěle vyzrálé ženy z masa a kostí“. Je to totiž zásadní rozdíl. Za okamžik se k tomu dostaneme.

Sanderson a Armstrong poradili spoustu skvělých věcí, ale jediná věc, která mi zcela neseděla, byla: Uvědomujte si vaši genderovou inklinaci, protože aspekt určité úchylky ovlivní jejich vztahy. Když to zvážím, nejsou novely o lidech? O lidech, kteří něco dělají, spolupracují s ostatními, žijí a pohybují se a dýchají jako jednotlivci v kontextu s ostatními jednotlivci? A když o těchto lidech píšete, vědomí toho, kdo jsou tyto postavy jako lidé, vám pomůže přejít za hranice stereotypů.  

Upadání do stereotypů

2011-nov-gender-lamia-and-the-soldier-by-john-william-waterhouse-180x300Tady se začnou věci komplikovat. Jak se můžete vyhnout psaní stereotypních mužů či žen, pokud si nejste jisti, jaké ty stereotypy vlastně jsou? V předešlém díle jsme se podívali na vzhledové stereotypy žen ve fantasy literatuře (s tím, že s tím mívají problémy i novější autoři oproti autorům uznávanějším… ačkoliv ne vždy je to pravda). Příště se podíváme na vzhledové stereotypy u mužů. Ale tentokrát se pohybujeme v jiné oblasti.

Nyní bych chtěla mluvit o osobnosti a stereotypech charakterových znaků, které vyvstávají, když se autor zapomíná vžít do opačného pohlaví a místo toho se snaží napsat postavu jako izolovaného “muže či ženu“ v roli hlavní postavy. Autoři často opomínají uznat výše zmíněné (a velmi důležité) genderové inklinace a úchylky, a co víc, opomenout nutnost psát jejich postavu nejdříve jako osobu a teprve pak jako pohlaví.

Aby bylo jasno, jsem si vědoma, že vždy existují výjimky. Avšak pro dnešek bych chtěla zmínit dva význačné stereotypy ve fantasy fikci:

– žena, která se chová jako muž

– muž, který se chová jako žena

„Ale počkat,“ říkáte si, „nechceme snad ve fantasy silné ženy? Nejsou to skvělé vzory? A nechceme snad muže, co jsou propojeni se svými city a kteří dělají více, než jen mlátí lidi po hlavě a znásilňují krásné ženy?“ Samozřejmě, že chceme. Vznik “žen chovajících se mužsky“ se zdá jako přímý výsledek veřejného nářku po silných vůdkyních. Mnoho mužských autorů se chopilo výzvy stvořit uvěřitelné ženy, které odráží posílenou roli žen v naší kultuře. A ženské autorky fantasy? Ty usilují o tvorbu plně vyvinutých mužů. V čem je problém? Snaží se stvořit silné ženy nebo emocemi poháněné muže. Ne silné postavy.

Silné ženy. Emocemi pohánění muži. A jakmile pohlaví vašich postav zaujme primární pozici více, než fakt, co jsou postavy zač, riziko stereotypu u těchto postav zásadně roste.

Perfektní žena, která se chová jako muž

Vezměte své dílo. Najděte místo, kde poprvé představujete svou ženskou hlavní postavu. womn-punch-200x300Zeptejte se sami sebe: Je tato silná žena představena poprvé jejím vzhledem a vzezřením, nebo skutečností, co je zač a čeho dosáhla? Podotýká vypravěč a postavy kolem ní, že je atraktivní, mladá a silná?

A krátce poté, obléká svůj válečnický/kouzelnický/[sem vložte povolání] oděv v očekávání instrukcí od jejího mužského nadřízeného – či dává instrukce přímou, konfrontační cestou – a po zbytek příběhu nemá patřičnou interakci s ostatními ženami, potlačuje své pocity (nebo nemá žádné citové reakce k okolnímu dění) a zaměřuje se na svůj vnější cíl bez pomyšlení na vnitřní cíl, touží po mužském nadřízeném sexuálně, či (ještě hůře) neustále vyhlíží příležitostný sex, protože ona je ten typ “silné ženy“, která nepotřebuje břímě citového pouta?

Tohle, přátelé, je mozek mužské postavy v těle ženské postavy. Ačkoliv jsou tu ženy, které nesnáší jiné ženy, co tráví životy přelétáním z jednoho vztahu do jiného, které odmítají své pocity… Takové jsou neobvyklé. Nejsou normou. Pokud máte postavu, která se takto chová, čtenáři musí přesně vědět, proč se tak chová, jinak ztratíte čtenářovu schopnost ztotožnit se s postavou.

Vzpomeňte si na radu, kterou jsem zde zmínila: Uvědomujte si vaši genderovou inklinaci, protože aspekt určité úchylky ovlivní jejich vztahy. To znamená, že jako muž nemůžete stvořit velmi atraktivní ženu a jednoduše ji nechat chovat se tak, jak si muž myslí, že by se žena chovala. Ano, hovořím nyní k mužským autorům. Pokud chcete psát ženu, nepiště ženu tak, jak si muž myslí, že by se žena chovala či rozhodovala. Místo toho se zamyslete nad ženami kolem vás. Co je pro ně důležité? Co je pohání? Pokud jsou něčím zvláštní, tak proč? A pokud nevíte proč, zeptejte se.

A co je zřejmě nejdůležitějším kouskem informace od Sandersona? Ženy mají většinou averzi k riziku. Takže pokud se vaše ženská hlavní postava žene do bojů při každé příležitosti, měla by k tomu mít sakra dobrý důvod. Jinak je to žena chovající se jako muž.

Perfektní muž, co se chová jako žena

2012-mar-sex-colors-anndr-268x300Vezměte do rukou svůj příběh, pokud jste tak neučinili už u předešlé sekce. Najděte místo, kde jste představili svou mužskou hlavní postavu. Vstupuje postava na scénu bez trička, se svaly lesknoucími ve slunečním svitu, s mečem v ruce, štěkajíc rozkazy na své vojáky, a pak… Stráví několik odstavců přemýšlením o ženě, kterou miluje, přemýšlejíc, zda na něj myslí, a nostalgicky vzpomíná na jejich společnou historii?

Určitě jste přečetli spoustu fantasy novel s mužskými hlavními postavami. Není pro ně neobvyklé, že jsou neskutečně silné už od samého začátku, nebo alespoň projeví velké množství osobní síly při prvních těžkostech, které nastanou. Tohle nepovažuji nutně za stereotyp, protože je spousta cest, jak to podložit v charakteru. Avšak, problém nastává, když mužská hlavní postava vydává rozkaz, u nějž váhá, zda ho za to generálové budou mít rádi, naplánuje si další výlet do města a pak si dělá starosti z toho, co si jeho milostný protějšek myslí o jeho lásce k prostopášným lidovým baladám.

Autorky fantasy, mám pro vás novinku: Muži nepřemýšlí o svých pocitech neustále, dokonce ani netráví celé dny štěkáním rozkazů po ostatních. Muži dovedou být silní, aniž by byli rázní, a dovedou být citliví, aniž by neustále uvažovali o svých pocitech. Pokud vaše postava trpí jedním z těchto problémů, píšete vašeho mužského protagonistu stylem, jakým si žena myslí, že se muž chová či by se chovat měl.

Stejně jako má většina žen přirozeně tendence odmítat rizika, muži je naopak přijímají. Muž bude mnohem méně zádumčivý, než žena, a pravděpodobně o něčem rozhodne a půjde dál, než aby dumal nad tím, jak se z jeho rozhodnutí budou cítit ostatní (ačkoliv to mohl zvážit předtím, než se rozhodl, ale jakmile rozhodne, už nad tím nedumá). Sice se najdou muži, kteří jsou vysoce zádumčiví, stejně jako se najdou muži, kteří štěkají rozkazy na ostatní – jak jsem řekla, vždy se najdou výjimky – tihle jsou ale neobvyklí v každodenním životě. A když se takto chovají, je k tomu důvod, a je na vás, jako na autorech, abyste to jasně vysvětlili svým čtenářům.

Tvorba postavy od základů

Pokud tvoříte postavu opačného pohlaví, najde se pár věcí, které byste měli zvážit (upřímně bych se hádala, že je to zásadní, pokud chcete stvořit realistickou, plně vyvinutou postavu), než onu postavu plácnete na papír:

– Jaké jsou přirozené genderové inklinace mé mužské/ženské postavy?

– Jaké jsou její úchylky vzhledem k těmto inklinacím?

– Co se stalo, nebo proč má moje postava úchylky z těchto inklinací?

– Jak tyto přirozené inklinace ovlivňují způsob, jakým postava interaguje s ostatními a reaguje ve svém světě?

2013-jan-lgbt-fantasy-back-to-back-by-anndr

Položení těchto otázek vám pomůže získat povědomí o tom, kdo vaše postava je vzhledem k jejímu pohlaví. „Ale moment,“ říkáte si jistě, „neříkalas’ náhodou, že nemám myslet na svou postavu jako na muže či ženu, ale jako osobu?“ Přesně tak.

Profesi, historii, pozadí, zájmy a odpory postavy můžete postavit jakkoliv chcete. Koneckonců, jste autoři, můžete je stvořit jakkoliv. Avšak pokud chcete stvořit postavy reálné a uvěřitelné, přemýšlení o všech těch úžasných rysech a detailech, které jste své postavě dali v rámci jejích přirozených genderových inklinací a úchylek, posune schopnost vaší postavy reagovat s ostatními postavami autenticky. Postava bude dělat rozhodnutí, která se odráží nejen v osobnosti a historii, jakou jste postavě stvořili, ale i způsobem, jaký demonstruje vaše chápání rozdílu mezi muži a ženami, jak tyto rozdíly tvoří každodenní život, rozhodování a reakce na lidi a události.

Jak to udělat správně

Je to složitý proces, sepsat hlavní postavu opačného pohlaví, ale je neskutečně odměňující pro vás a vaše čtenáře, pokud to uděláme správně. V příštím díle budeme pokračovat a zaměříme se na vizuální stereotypy mužských postav, jaké vyvstávají ve fantasy literatuře, a podíváme se, jak se tyto stereotypy tvarovaly a měnily v posledních desetiletích.

Zdroj: http://fantasy-faction.com/2011/writing-fantasy-gender-stereotypes-part-two-writing-the-opposite-gender

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..