Kiera Cass o Selekci a zážitcích s fanoušky
Kiera Cass pochází z Jižní Karolíny a proslavila se jako spisovatelka young adult románů. Jejím nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je Selekce, která spatřila světlo světa v roce 2012. V rozhovoru se dozvíte nejen o jejích spisovatelských rituálech, ale třeba i o tom, jestli Selekce končí tak, jak plánovala od začátku.
Máte nějaké tradice předtím, než se pustíte do nového projektu?
Pokaždé ne, ale letos jsem poprvé musela střídat dva vypravěče pro dva různé projekty. Takže jsem si každého spojila s nějakou specifickou věcí. Pro Eadlyn, hrdinku z knihy Následníčka, mám speciální krém, kterým se namažu a také budu nosit korunu. Pro Kahlen, hlavní postavu ze Sirény, mám jiný krém s jemnou vůni a také poslouchám zvuky moře. Zkouším spoustu triků, aby to byla zábava.
Máte nějaký playlist, který posloucháte, když píšete?
Poslouchám tuny muziky, když píšu a ráda si dělám pro své knihy speciální playlisty. Je to všechno dost podobné, jako třeba Fray a Ed Sheeran, prostě to uklidňuje mou duši. Kamarád mi poslal stránku, na které jsou okolní zvuky a je tam jeden soubor Zmijozelské společenské místnosti. Znělo to jako krb a taky něco bublajícího. Je to skvělé! A ano, opravdu jsem zmijozelská!
Psala jste si někdy deníčky? Pokud ano, jsou zničené nebo jste si je nechala, aby jste si je později mohla přečíst a pobavit se?
Měla jsem deníček na konci střední školy a na univerzitě. Vlastně jsem začala díky filmu Velmi nebezpečné známosti! A když jsem dostala nový deník, dostal vždy nějaké jméno, takže jsem měla pocit, jako když píši příteli. Prošla jsem si je a eliminovala spoustu věcí – uchovala jsem jen to nejlepší. Procházela jsem si temnými časy a rozhodla se odstranit co nejvíc negativity. A ano, je zde spousta trapných věcí! Jako proč jsem měla toho kluka tak dlouho ráda? Ach jo!
Končí série Selekce tak, jak jste plánovala od začátku?
Na začátku jsem si myslela, že znám Ameriku docela dobře. Ale když jsem se dostala na konec první knihy a strávila s ní dost času, abych ji opravdu poznala, uvědomila jsem si, že jsem udělala spoustu věcí špatně. Vrátila jsem se a přepsala knihu a zároveň jsem věděla, že se tím změní i samotný konec celé knihy. Jednou tedy změna proběhla, ale od té doby už jsem vždy přesně věděla, jak to dopadne.
Co podle Vás čtenáře tolik přitahuje na YA dystopických fikcích?
Nejsem si jistá. Osobně jsem ani neměla stanoveno, že budu psát dystopii. Myslím, že Selekce se čte víc jako pohádka a to byl také původní záměr. Jenže jsem nemohla najít žádné vyhovující místo v minulosti a tak jsem si prostě vytvořila vlastní zemi a umístila ji do budoucnosti. Možná je to právě ta zvědavost ohledně budoucnosti, která nás nutí číst dál.
Jste velký divadelní nadšenec, začala jste na střední škole. Co byla Vaše nejoblíbenější hra?
Ano! Na střední škole to bylo Rent. Strašně moc jsem chtěla být Mimi. Ale upřímně, nevím co jsem si myslela. Jsem docela dobrá tanečnice/zpěvačka/herečka, ale nemyslím si, že mám to, co tě dostane na Broadway. A navíc život ve městě by mě zničil! Mám to ráda tady. S krávami.
Máte nějaké zážitky s fanoušky, o které byste se chtěla podělit?
Zažívám čím dál víc vpádů do koupelny. To je vždycky trochu divné. Také když se necítím dobře, vyjdu z krámu a lidé chtějí selfiečka… Je to hrubé! Ale snažím se být zdvořilá. Také jsem fanynka, takže vím, že to vzrušení nejde vždy úplně kontrolovat. Jedna rada: Respektujte hranice a všechno bude v pohodě!
Je něco, co byste chtěla dodat?
Jen velké díky každému, kdo čte mé knihy.
Zdroj: Překlad rozhovoru ze stránek http://happyeverafter.usatoday.com/2014/05/05/kiera-cass-interview-the-one/ a http://happyeverafter.usatoday.com/2015/04/27/michelle-monkou-kiera-cass-interview-amanda-hocking/