Kronika Netesaného trůnu : Poslední smrtelné pouto – Brian Staveley

Říši Annur zachvátila válka. Starodávní csestriim jsou zpět, aby dokončili svou čistku lidstva. Armády pochodují na hlavní město. Líchové, osamocené bytosti, které čerpají moc z přírody a živí tak své neobyčejné schopnosti, hrají na všechny strany, aby ovlivnili výsledek války. Vrtošiví bohové kráčejí po zemi v přestrojení za lidi a sledují své vlastní cíle. A třem císařským sourozencům v samém srdci toho všeho – Valynovi, Adare a Kadenovi – je jasné, že i kdyby přežili zkázu, jež hrozí jejich světu, stejně se jim možná nepodaří sjednotit své protichůdné představy o budoucnosti.

XXX

Poslední smrtelné pouto je třetím a zároveň posledním dílem skvostné fantasy série Kronika Netesaného Trůnu. Staveley nás zavede do světa, kde se bojuje nejen o trůn, ale i o přežití celé rasy. Kostky jsou vrženy, válka je rozpoutaná a nikdo neví, kdo bude na konci slavit a koho pohřbí pod zem. Temný, ale poutavý svět plný intrik, nástrah, boje, potu a nebezpečí.

Brian Staveley se po prvním díle okamžitě dostal mezi mé oblíbené spisovatele, je to rozený vypravěč, který sepsal napínavý a zároveň krutý příběh plný krve, zrady a bojů. I v posledním díle se máme opravdu na co těšit. Jelikož je to závěrečné setkání s trojicí sourozenců, musí vám být jasné, že dojde na závěrečnou velkou bitvu, ve které mnozí hrdinové přijdou o život.

Po více než půlroce v lese, kdy byl ztracený, zapomenutý, mrtvý v myslích všech, kdo ho znali, tu byl znovu, zaplétal se do nějaké beztvaré války, kde nikdo neměl pravdu, kde všichni vraždili a lhali, kde spojenec na vaší straně byl možná horší než nepřítel, s nímž jste bojovali.

Do děje se vracíme po několika měsících a zjišťujeme, co naši oblíbenci za tu dobu stihli vykonat a co všechno je potkalo. Annur je na pokraji války, říši sužují nejen barbarské kmeny, ale i nepřátelé v podobě nesmrtelných božstev, která poodkrývají svou pravou tvář. Každý ze sourozenců má svoji verzi pravdy a cíl, kterého chce dosáhnout, vzájemně se jejich cesty kříží a dochází k rozbrojům, které oslabují celou rodinu i samotný Annur. Nepokoje na více frontách, objevují se různé strategie, každý věří něčemu jinému a kde je pravda?

V knize nalezneme navlas stejnou mapu Annurského království, která se objevila v druhém dílu a je bez úprav převzatá z originálu – tudíž není přeložena z angličtiny, což může být při čtení matoucí, protože v knize se objevují počeštělé názvy míst. Nechybí ani známý seznam jednotlivých bohů a ras.

Ti druzí pokaždé mají více mečů, vyšší hradby nebo lepší zvědy nebo já nevím co. Kdy jsi naposledy zkoumala bitvu mezi dokonale vyváženými silami?

Kniha je vyprávěna vypravěčem, který se zaměřuje především na trojici sourozenců, kteří se vzájemně odcizili. Každý z nich má jiný názor, svoji pravdu, svůj plán. Kromě známé hrdé císařovny Adare se setkáváme s klidným Kaden a nechybí ani smrtonosný bojovník Valyn. Potěšilo mě, že mnohem více prostoru v knize dostala Gwenna a přiblížila nám tak těžké časy, kterými procházejí kettarové. Většina postav prochází značným vývojem, už to nejsou ty samé osoby, co na začátku série, tvrdý život plný utrpení a strachu se na nich hodně podepsal a nevratně je změnil.

Autor se v závěrečné části opravdu liboval v popisu, celkově použil takový květnatý styl psaní, možná proto se Poslední smrtelné rozkládá na více než 600 stránkách. i když je použit opravdu malý fond písma. Přesto autor udržel moji pozornost po celou dobu, propracoval silný příběh s dechberoucím závěrem.

Na laťku, kterou nastavily Císařovy čepele, už prostě následující části bohužel nedosáhly, chyběla mi u nich nenucená poutavost prvního dílu, který byl odzbrojující a prostě epický. Autor v Prozřetelnosti ohně a Posledním smrtelném poutu prostě více tlačil na pilu, přidával nejen násilí a hektolitry krve, ale přiostřoval i slovník, ale k tomuhle surovému příběhu se to prostě hodí. I přes drobné výtky se tahle série řadí mezi mé nejoblíbenější. Všechny knihy mají spád, nechybí napětí, dobrodružství ani akce. Navíc autor sází na nepředvídatelnost děje a řady emocionálních okamžiků.

Můžete mě mlátit a taky jste to udělali. Můžete mi ublížit, a udělali jste to. Můžete mě zavřít do jednoho vězení nebo do dalšího – mávla rukou kolem sebe – a taky že jste to udělali. Ale řeknu ti, co neudělám – nepřistoupím na to.

Pokud jste si stejně jako já oblíbili tuhle fantasy sérii, tak vás jistě potěší, že u Fantom Printu bude brzy vycházet další dílo od skvělého Briana Staveleyho, tentokrát s názvem Skullsworn, a já si rozhodně nenechám ujít.

Brian Steveley je americký autor, který když se nevěnuje psaní, stará se o syna, štípe dříví, běhá, hraje na banjo nebo vyráží na pěší túry. Je to vzdělaný člověk, který učí historii, náboženství filozofii i literaturu. Spolu s manželkou bydlí ve Vermontu.

Ukázka:
„Dlouhá pěst je zvrácený, nebezpečný bastard, a Balendin je přinejmenším stejný hnusák. Jen sílí spolu s tím, jak se šíří jeho legenda…“ Mávla na Talala rukou. „Vysvětli to ty.“ Talal si Kadena chvíli prohlížel. „Víš, že Balendin je emoční lích. Pocity druhých mu dodávají sílu, zvláště pocity cílené na něj těmi, kdo jsou fyzicky v jeho blízkosti.“ Kaden znovu kývl. „Pamatuju si náš souboj v Kostěných horách.“ „Až na to, že v Kostěných horách nás bylo jen málo, ze kterých mohl čerpat svou sílu,“ řekl Talal zahořkle. „Teď jich má stovky, tisíce. Jeho legenda každým dnem roste a s legendou roste jeho síla.