Lovci – František Kotleta

Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska. 


Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

***

Jméno Františka Kotlety není na české literární scéně nijak nové. První knihu vydal v roce 2010 a od té doby nenechal tiskárny oddechnout ani na chviličku. Během pěti let totiž vydal rovných sedm knih, a té osmé se dočkáme v listopadu letošního roku. Já jsem se protentokrát podívala na tu nejnovější. Lovci jsou horkou novinkou nakladatelství Epocha. Jak se mi první český superhrdinský román zalíbil?

Autor Lovců si u mě získal dobré jméno už díky své první upírské trilogii, Hustej nářez. Tenkrát jsem byla z Kotletova výtvoru naprosto nadšená, ale nyní musím s odstupem konstatovat, že tato novinka je ještě o kousek lepší, než předchozí tvorba. Skeptické a extrémně vtipné komentáře hlavního hrdiny, Petra Mlejnka, dokázaly s nadhledem vystihnout každou situaci a bohatě nastínit aktuální prostředí.

Nic neumí lépe vytvořit dojem skutečné budoucí Prahy, než nenápadné zmínky o 180. výročí Staropramenu, historické letce gripenů, nebo třeba o koncertu Sámer Issa Revival. Díky takovým drobnostem působí Lovci provokativně a mimořádně realisticky. Částečně Kotletu podezírám z neoprávněného přesunu v čase. Podle mě Kotleta odcestoval do budoucnosti, dal schovávajíce ze za falešnou identitou na frak několika superpadouchům a zase se vrátil k nám, aby o tom mohl podrobně napsat. Zformovat dohromady Prahu 2050 se všemi temnými uličkami i 24 hodin denně osvětlenými hlavními třídami… To přeci není jen tak.

Hackerská komunita je pro mnohé z nás záhadná i dnes… Natož se znalostmi dostupnými o 35 let později. I k tomuto tématu se Kotleta barvitě vyjádřil. IT tým, který si Mlejnek držel v záloze, vytvořil skvělé pojítko mezi námi, tedy o budoucnosti zoufale neinformovanou posádkou čtenářů, a mezi nedostižným, Kotletou vysněným technologickým pokrokem. Pokud k tomu připojíme detailní (a samozřejmě zábavné) informace o postupu přistěhovalectví v hlavním městě, máme budoucnost jako vyšitou. Co více si přát?

PS. Kdyby se udílely ocenění za humorné doslovy, pan Fajkus by si zasloužil nějakou vyhrát.

  • 100%
    Postavy - 100%
  • 100%
    Prostředí - 100%
  • 100%
    Děj - 100%
  • 100%
    Atmosféra - 100%
  • 99.5%
    Zápletka a námět - 99.5%
99.9%

Souhrn

František Kotleta už českým čtenářům několikrát předvedl, že psaní má v malíčku. A když ho náhodou psaní malíčkem přestane bavit a zapojí do práce i ostatní prsty, vznikne něco opravdu epického. Například Lovci.

Sending
User Review
0 (0 votes)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.