Rudá královna : Křišťálový meč – Victoria Aveyard

Krev Mare Barrowové je rudá jako většiny obyčejných lidí. Má ale nadpřirozené schopnosti jako Stříbrná, dovede ovládat blesky, což je zbraň, kterou chce královský dvůr získat pod svou kontrolu. Sice ji obvinili, že to vše jen předstírá a je prachsprostá podvodnice, ale jí se podaří uprchnout od Mavena, prince a přítele, který ji zradil. A Mare zjistí něco vskutku překvapivého – není jediná Rudá, kdo má podobné schopnosti.

Pronásledovaná Mavenem, z nějž se nyní stal pomstychtivý král, vyráží pátrat po rudostříbrných bojovnících, aby je vyzvala k souboji s jejich utlačovateli. Ale nehrozí snad Mare nebezpečí, že se z ní stane přesně taková zrůda, které se pokouší porazit? Nezlomí ji váha životů, jež je nutné položit ve jménu revoluce?

***

Ve světě, kde žijí lidé s rudou i stříbrnou krví, se schyluje k občanské válce. Přesně mezi těmito frakcemi se ocitla Mare, která po událostech minulé knihy ztratila půdu pod nohama. Doslova. Podaří se jí ještě zachránit něco málo z toho, co zbylo? A jsou její osudy dostatečně napínavé pro nás, náročné čtenáře?

První díl série se dostal na pulty českých knihkupectví v roce 2015. V posledních dnech 2016 jej potom následoval i ten druhý, Křišťálový meč. Victoria je poměrně mladá američanka, ale čtenářská praxe mi už dokázala, že na věku spisovatele rozhodně nezáleží. V předchozí části vytáhla své hlavní eso, což je práce s prostředím. Svět rudých a stříbrných vykreslila s dokonalou přesností, nicméně v navazujícím pokračování zkrátka nemohla využít tytéž motivy v nezměněné podobě. V tomto pokračování svět prošel drobnými změnami, ale zklamán jimi určitě nikdo nebude.

Ačkoliv popisy a charakteristiky autorka zvládá skvěle, drobný problém už se rýsuje při detailnějším pohledu na zápletky. Přízračná naivita se celé série drží jako klíště, jen v prvním díle to možná bylo výrazně markantnější. Při čtení jsem neustále měla pocit, jako kdyby knihu po napsání někdo proškrtal a zjednodušil, aby byla přijatelná i pro mladší čtenáře. Plány, které v knize vymýšlejí hvězdy mezi válečnými stratégy, by v reálném životě sotva měly šanci zafungovat.

Victoria Aveyard píše krásně, čtivě a umí zaujmout. Základní kostru příběhu vymyslela taktéž poutavě, jenomže to prostě nestačí. Kde jsou ty svaly, které by ji uvedly do pohybu? Kde je všechno to ostatní? Křišťálový meč při čtení drhne a má více hluchých míst, než je přípustné.

Hlavní hrdinka Mare možná působí sympaticky, ale ani ji nedokázala autorka vložit do úst věty, které by odpovídaly jejímu vzdělání a prožitým momentům. Mudrcem, géniem a vojákem se prostě nikdo nenarodí a stálo by za pokus si to uvědomit. Naopak se na svůj věk dopouští úplně směšných chyb a světe div se, nevyvolává to ani ty nejmenší problémy. Mare prostě klouže knihou jako nůž máslem.

Dívka nebyla schopná se poučit ani v první knize, ani v průběhu té druhé. Neustále padá z pasti do pasti, jenomže má prostě štěstí a vždycky si v nalíčené síti najde nějaký průlez ven. Místy jsou nastražené léčky tak očividné, že se čtenáře zmocní během čtení chuť křičet: „Sakra holka, nevěř mu!“, případně: „Proboha, nechoď tam…“, jenomže co nám to je platné.

Když se člověk rozhodne tyhle chybky přehlédnout, zůstane mu v ruce celkem povedená akční kniha, napínavá na těch správných místech, dramaticky gradující a končící jako obvykle v místě, kdy prostě není možné si třetí díl nepřát mít v rukou hned teď. Křišťálový meč se i přes ty drobné nedostatky umí zalíbit, takže autorce i tu naivitu odpustím a budu napjatě čekat na pokračování.

  • 85%
    Postavy - 85%
  • 90%
    Prostředí - 90%
  • 65%
    Děj - 65%
  • 70%
    Atmosféra - 70%
  • 55%
    Zápletka a námět - 55%
75%
Sending
User Review
0 (0 votes)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..