Smrtná zima : Temná tání – Kate A. Boorman

Rada padla. Přišlo tání…

Svět za Emmelininou pevností čeká. Po pádu rady může Emmeline konečně následovat své sny a vydat se spolu s novou kamarádkou Matisou a milovaným Kanem za svobodou, do divočiny, do neznáma. Do nebezpečí. Tajemství, které zajistilo Matisiným lidem mír po generace, bylo prozrazeno. Nově příchozí uplatňují nárok na zemi a přinášejí s sebou nepředstavitelné hrůzy.

Emmeline slíbila, že Matise pomůže její lid varovat, ale na cestě se stále setkává s novými nebezpečími. Bojovné klany, otrokáři, kolonisté, nemoci i přírodní katastrofy na každém kroku… Emmeline začíná pochybovat o všem, co se kdy naučila a co zná. Neudělala chybu, když opustila osadu? A může její vztah s Kanem tohle martyrium vůbec přežít? Brzy se ocitne před neřešitelnou volbou: opustit kamarádku, která jí zachránila život, nebo se vzdát kluka, kterého miluje?

***

První díl dystopické série byl přijat s poněkud rozporuplnými názory v internetové komunitě čtenářů. Jedni ho prakticky vynášeli do nebes, druhá skupina Smrtnou zimu naopak zatracovala. Já osobně jsem stála tak nějak uprostřed. Knížka měla svoje chyby, ale rozhodně jsem nemínila ve čtení série nepokračovat… A když tedy po nedlouhém čekání vyšla druhá část, okamžitě jsem po ní sáhla.

Trochu mne zarazilo, jak málo se kniha podobá prvnímu dílu. Temná tání v sobě skrývají mnohem více akce, než pozvolně gradující a filosofická Smrtná zima, kde se hrdinové odhodlali k činu až na samém konci. Mrzelo mě ovšem, že u některých scén tohoto druhu autorka poněkud mrhala potenciálem, a kdyby se svých stanovených pořádků držela o něco více, pravděpodobně bych byla spokojenější. A ona vlastně i ta akce byla taková rozpačitá a pomalá. Stálo by za to, kdyby Kate své postavy probrala ze sna a donutila je k nějakému svižnějšímu pohybu.

Na autorčině stylu vyprávění se také hodně negativně podílí zmatek.  Možná to mělo být záměrně autentické, jelikož stejně zmatená měla být světem i hlavní hrdinka Emmeline. Těžko říct. Nicméně čtenářům to orientaci ve světě, který byl i v minulém díle charakterizován jen spěšně a stručně, rozhodně neulehčí.

Na Smrtné zimě mi vadilo, že se 95 % knihy točilo jen kolem Emmeline, která navíc většinu času trávila o samotě a bránila tak ostatním postavám, aby se vykradly z jejího stínu alespoň jako vedlejší hrdinové. Na svou „temnou cestu“ si už ovšem naše hrdinka vzala několik společníků a druhý díl tedy už naštěstí není tak jednotvárný a neměnný.

Temná tání v sobě mají určitý potenciál, ale opět je cítit, že se spisovatelce nepodařilo dostat z příběhu všechno, co mohla. Jisté pasáže byly uměle natahovány prakticky do nekonečna a to úplně zbytečně, jiným by naopak prospěly dva až tři odstavce navíc.

Čekala jsem, že když Kate Boormanová svůj styl psaní trochu vybrousí, bude se kvalita knih zvyšovat. Rozhodně měla kam. To se ale bohužel nestalo. Škoda. Odhodlala se sice k razantnějším úpravám svého stylu, ale málokterá z nich přinesla ovoce. Knize jako celku prostě pořád cosi chybí.

  • 50%
    Postavy - 50%
  • 60%
    Prostředí - 60%
  • 80%
    Děj - 80%
  • 80%
    Atmosféra - 80%
  • 60%
    Zápletka a námět - 60%
65%
Sending
User Review
0 (0 votes)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..