Mince a dýka : Dračí cesta – Daniel Abraham
Léto je ve Svobodných městech obdobím války, a proto chce Marcus odjet dříve, než dojde k boji. Hrdinské dny už má dávno za sebou a prachobyčejná ostraha karavany je lepší než se nechat zverbovat místní šlechtou. Umřít se dá i v malé válce. Jenže každý kapitán potřebuje mužstvo – a to jeho bylo právě do posledního muže zatčeno a odveleno do armády.
Cithrin má před sebou důležitý úkol – převézt státní bohatství přes válečné pásmo. Pro banku, která se jí ujala, když osiřela, představuje poslední naději, jak udržet jmění z dosahu invazních jednotek. Cithrin je však jen dívka, která neví skoro nic o karavanách, válce ani nebezpečí. Vyzná se v penězích a zná pár tajemství, ale bude to stačit k tomu, aby ji to v následujících měsících ochránilo?
Gedera, jediného syna šlechtického rodu, zajímá spíše filosofie než šermování. Jako voják za moc nestojí a ve válečných hrátkách je stěží víc než pěšákem. Ani on však netuší, co z něj udělá bitevní vřava. Hrdinu nebo padoucha? I malí lidé dokázali velké věci a Geder rozhodně není malý.
I padající oblázek může strhnout lavinu. To, co původně mělo zůstat nevýznamnou letní šarvátkou mezi urozenými pány, se začíná vymykat kontrole. Působí tu temné síly rozdmýchávající plameny, jež strhnou celý kraj na „cestu draka“ – válečnou stezku.
V dubnu letošního roku se v tuzemských knihkupectvích objevila novinka z pera Daniela Abrahama, který je u nás známý především díky fantasy sérii Kvartet vysoké ceny, jehož třetí díl mohou netrpěliví fanoušci očekávat ještě před začátkem letních prázdnin. Ovšem Dračí cesta, úvod do cyklu Mince a dýka, je zcela jiná kapitola. Se sympatickou obálkou a množstvím pochvalných vět (například od G. R. R. Martina a Patricka Rothfusse) je jasné, že na první pohled zaujme nejednoho milovníka náročnějších fantasy příběhů.
Nový svět samozřejmě přináší i novou mapu do sbírky. Mapu, která obsahuje třicet šest číslic a legendu, což v praxi funguje tak, že musíte ke jménu městečka, jehož polohu chcete znát, přiřadit čísličko, to pak nalézt na mapě a doufat, že mezitím nezapomenete, jak se to místo vlastně nazývá. Pro člověka s nulovým orientačním smyslem či pro každého s antitalentem na dětské spojovací hry to může být mírně zdlouhavé a rušivé. Hlavně jsem se smířila s tím, že zatímco znám přesnou polohu Mordoru a obrys země Rošár z Cesty králů Brandona Sandersona se mi navždy vryl do paměti, po geografickém zobrazení světa Dýky a mince v mé mysli pravděpodobně nezůstane ani vzpomínka. Škoda.
Poutače hlásají, že se jedná o perfektní knihu pro nadšence do Písně ledu a ohně. Ano, je to tak, ale pozor! Krvavé kaluže, useknuté hlavičky a násilí celkově se zde vyskytuje minimálně. Abraham totiž všechno vsadil na velmi nebezpečnou strategii. Snažil se vytvořit něco nového, svěžího a plného intrik. Chtěl nám všem ukázat, že i bez zvýšené mortality, lze napsat něco epického. Dokonce využil a perfektně propracoval téma středověkého bankovnictví, potkáte pár velmi úsměvných lstí, menších podvodů a milého slovíčkaření. Bez zbytečné agrese. Možná vám to zní podivně, ale jako celek to opravdu funguje. Jako dobře namazaný stroj.
Dalším podstatným bodem jsou postavy. Ti, kteří se mají dostat do srdce, mají vás rozčilovat, máte se o ně bát nebo s nimi soucítit. Avšak Dračí cesta nabízí tlouštíka s filozofickým cítěním, jehož bojový um je podprůměrný. Dále pak děvče, které má v hlavě o jedno kolečko chytrosti navíc, ale v praktických věcech jako je vydávání se za opačné pohlaví rozhodně nezáří. Marcus oproti tomu patří ke starým a moudrým. Na všechny sedí ono slavné „ani ryba, ani rak“, což je možná vykresluje v živějších a realističtějších barvách, ale k oddaným, odhodlaným a jednoduše báječným Hrdinům s velkým H prostě nepatří. J
Za největší záhadu celé knihy považuji historii země. Abraham ji rozkouskoval a nechal nám cestu z drobečků, abychom si poskládali ucelený obraz. Všechno je obklopeno drzým tajemnem. Vlastně přiznávám, že se cítím frustrovaně, protože stále nevím. Náznaků hodně – potvrzujících informací malinko!
„Pád draků nepřivodila válka. Válka vypukla, protože se nenašel vůdce. Rodina potřebuje otce a království zase krále. Vaší povinností je vést a pokud v tomto ohledu selžete, nastane den, kdy budou následovat někoho jiného. A v tu chvíli vstoupíme na dračí cestu.“
Hodnotím Dračí cestu jako milé a dobrodružné dílo. Nenadchne. Nezklame. Ale hlavně neomrzí. Vždy bude pro co číst dál. Solidní start!
-
75%
Súhrn
Novinka od Daniela Abrahama, kterou chválí i George R. R. Martin? Rozhodně není špatná, ale „Vše, co čekám od fantasy.“ taky ne.