Knižní sraz : Brno | 20. prosinec 2014
Letošní rok je ve znamení srazů. Už ani nevím, na kolikátém jsem letos byla. V prosinci, v posledním měsíci roce, se konají dva srazy. Jeden byl teďka minulou sobotu 20. prosince a druhý je hned za pár dní 27. prosince. První prosincový sraz zvaný Beze strachu se konal od 14 hodin v restauraci SONO. S menším zpožděním jsem dorazila s Irenkou a Filipem. Účast byla opět velká, ale ne zase tak, aby jsme se museli překřikovat apod.
Po našem příchodu jsme začali s programem. Pořadatelé – Vojta, Cathy a Niviat – si pro nás připravili několik soutěží. Nejdříve jsme si každý vylosovali papírek s postavou, kterou jsme měli představovat a pak jsme se každý měli popsat tak, aby ostatní poznali, o jakou postavu se jedná. Soutěž to byla lehká, kolikrát stačila jedna věta a všichni věděli, o koho se jedná.
Další soutěž byla dosti legrační. Hráli jsme knižní obdobu Město, jméno, zvíře, věc – Kniha, série, autor, nakladatelství, film/seriál. Mě osobně to přišlo velmi vtipné, kolikrát jsem si lámala hlavu nad písmenem, u kterého jsem věděla co napsat, ale v tu chvíli mi to vypadlo. Naštěstí jsem v tom nebyla sama. Účastníci s nejvíce body si pak mohli vybrat knihu. Ukořistila jsem Mezisvět od Neil Gaimana, která byla docela žádaná (viď Vojto).
Do třetice jsme pak odpovídali na 9 vánočně knižních otázek. Tady jsem zjistila, že jsou moje znalosti dosti omezené, takže to musím do příště napravit. Na konci všech soutěží jsme si pak mohli rozebrat zbylé knihy. A to jsem si říkala, když jsem jela na sraz, obtěžkaná knihami, že si domů žádnou nepovezu. Zapomněla jsem ale, že jsem s Cathy dělala objednávku na Buxu a pak jsem si i pár knih vybrala z tohoto srazu. Celkově se mi sešlo asi šest kousků.
Celý sraz jsem si, jako obvykle, skvěle užila. Zábava byla po celou dobu, měli jsme pořád o čem mluvit, ať už o knihách, filmech a podobných věcech. Jsem moc ráda, že na ty srazy jezdí a že se pořád nějaké pořádají. Někdo si může myslet, že takový sraz knihomolů je pěkná nuda. Ale je to právě naopak. Nejen že poznávám nové lidi, ale trávím čas s lidmi, kteří mají stejné koníčky a jsou naladěni na stejnou vlnu.