Počátek – Jessica Khoury

Pia vždy znala svůj osud. Měla počít novou rasu, linii nástupců, kteří porazí smrt. Za tímto účelem se zrodila, byla geneticky upravená k nesmrtelnosti a vychovávaná týmem vědců v tajné skrýši v Amazonském deštném pralese. Nyní ji vědci začínají podrobovat testům, jejichž výsledkem má být dokončení celého nebezpečného projektu. Co si Pia pamatuje, vždy nejvíc toužila naplnit jejich očekávání. Ale v noci o svých sedmnáctých narozeninách nachází díru ve zdánlivě neproniknutelném plotě, který uzavírá její sterilní domov. Poprvé v životě volná v džungli potkává Eia, chlapce z nedaleké vesnice. Nedokáže odolat a pokračuje v útěcích, aby ho mohla vídat. Zamilují se do sebe a kousek po kousku začínají poznávat pravdu o Piině původu – pravdu se smrtícími následky, která navždy změní jejich životy.

Když jsem na Počátek narazila, zaplavila mě vlna radosti. Young-adult román, který se na první pohled snaží odlišit od svých “vrstevníků” a čtenáře láká na neokoukané prostředí tropického pralesa, ve kterém se děj odehrává. Právě prostředí tvoří nejzajímavější aspekt celého příběhu a já musím vyzdvihnout rozhodnutí autorky, umístit děj právě do divoké a nezkrotné džungle. Najít si něco, o čem už nebyly napsány stovky knih, je v dnešní době jedním ze základních pilířů úspěchu.

Miluji bouře. Tu surovou, nepředvídatelnou sílu prorážející vzduch, která otřásá džunglí a maže hranice mezi nebem a zemí.

Hlavní hrdinka Pia je sedmnáctileté děvče smířené se svým životem obětovaným zájmům vědy. Jejím jediným cílem je soustředit se na vytvoření nové rasy nesmrtelných lidí. Vedle samotné hlavní hrdinky nás autorka seznamuje ještě s několika vědci pracujícími ve zmiňovaném výzkumném ústavu a s takzvanými domorodci. Bohužel všechny charaktery jsou ploché. Jejich bezchybnost a oproštěnost od jakýchkoliv uvěřitelných lidských vlastností vás začne velice brzy nudit a obzvlášť v případě vědců vám budou jednotlivé postavy splývat dohromady. Vyjadřování všech postav je velice sofistikované, z čehož je znát, že autorka zaciluje na mladší čtenáře. Nemohu si pomoct, ale mě tam alespoň trocha té rebelie neskutečně chyběla.

Dalším důvodem, proč jsem po knize sáhla, bylo, že mě fascinuje věda a doufala jsem, že Počátek bude alespoň malinkou a laickou exkurzí do života a práce vědců. Toho se ale vůbec nedočkáte. Jakékoliv vědecké výzkumy jsou omezeny na použití slov jako “injekční stříkačka”, “průsvitná tekutina” a “vědecké testy” a to mému zvídavému já opravdu informační orgasmus nepřivodí. Přitom by příběh působil mnohem “dospěleji” a zajímavěji, kdyby se autorka na tuto část více zaměřila. Místo toho volný prostor vyplňuje bezduchými úvahami hlavní hrdinky o životě. Čímž se dostávám k tomu, že kniha by mohla být klidně o polovinu kratší a velice by jí to prospělo. Dějová linka není nudná, vše má hlavu a patu a je vidět, že autorka ví, co vám chce sdělit. Zdlouhavé popisy a časté odbočování však ubírá na čtivosti a děj nemá spád. Knihu hodnotím jako dobrý průměr. Nesmíte mít příliš vysoká očekávání a potom vás kniha nemůže zklamat. Je zde spousta nových věcí, ale bohužel i stejně velké množství otřelých témat – ať již zmíním okouzlujícího modrookého cizince s drzým rozcuchem nebo vzbouření poslušné hlavní hrdinky. To vše už tu bylo minimálně stokrát.