Slova paprsků – Brandon Sanderson

Slova Paprsku jsou druhým svazkem Archivu Bouřné záře, ambiciózního eposu v duchu klasických fantasy cyklů. Dveře Archivu otevřel první díl, Cesta králů. Přečtěte si ji a po ní svazek, který právě berete do rukou a krok za krokem budete s mrazením procházet úchvatným dobrodružstvím!

Rytířský paprsek musí znovu povstat. Konečně byla vyřčena slova dávné věštby a vracejí se spreni. Lidé hledají, co bylo ztraceno. A zdá se, že by je to mohlo dovést do záhuby. Taková je podstata magie. Zlomená duše má skuliny, do nichž cosi patří. Silovazba, síla samotného stvoření, dokáže zlomenou duši zacelit, ale zároveň i rozdrtit…

***

Brandon Sanderson, čtyřicetiletý spisovatel původem z Nebrasky, stanovil sám sobě nelehký úkol. Rozhodl se totiž napsat fantasy sérii o přesně deseti částech. Jelikož počet stran prvních dvou dílů dohromady se nedrží nijak daleko od dvoutisícovky, je nanejvýš jasné, že série Archiv bouřné záře opravdu nebude stručným čtením na jedno odpoledne. Pokud jde o délku, druhý díl s názvem Slova paprsků o něco překonal předcházející Cestu králů. Jak je tomu ovšem po stránce kvality?

Nových tváří se nám v knize moc neobjeví, což není nijak na škodu, jelikož naši staří známí z předchozí části dostali další příležitost zazářit a s nadšením se jí chopili. Jednotliví hrdinové se od sebe liší nejen osobností, ale i podstatou, která každého z nich přeměňuje v někoho zcela jedinečného. Zároveň mají všichni vypravěči příběhu cosi společného a nejsou tedy tvořeni vyloženě kontrastními prvky.

Zamilovat si téměř všechny Brandonovy postavy není nijak těžké. Na mnohých fantasy ságách mi místy nevyhovuje chaotické jednání a absence motivu, což se ovšem ani v nejmenším netýká Slov paprsků. Zároveň mi ovšem vadila přespříliš patrná roztěkanost hrdinů. I v napjatých chvílích, kdy bylo potřeba každé špetky pozornosti, si totiž našli čas na přemýšlení o nepodstatných záležitostech a odváděli tak nejen svou, ale i čtenářovu pozornost od všeho opravdu důležitého, bohužel i včetně aktuálního dění.

Na první knize mi trochu vadila pomyslná černobílost. V tomto pokračování nám ovšem autor dal jasně najevo, že jeho říše se v žádném případě nedělí jen na dobré a špatné. S rostoucí komplikovaností zápletek se snižuje i přehlednost děje, nicméně pozorní čtenáři se do jednotlivých reálií jistě nezamotají. Fascinoval mě i střet mnoha rozličných kultur, které autor stvořil se všemi náležitostmi, a v neposlední řadě také mimořádně propracovaný systém nadpřirozena. Sprenové, velebouře i mnohé další prvky pořád představují jednu velkou záhadu a nemálo ovlivňují výrazný děj.

Stručně řečeno, zklamat mě je víceméně jedinou věcí, která se Sandersonovi na druhé části Archivu bouřné záře nevydařila. Slova paprsků jsou dlouhá kniha. Velmi dlouhá. Ovšem nejen díky mistrnému vyjadřování autora, ale také kvůli jeho schopnosti provázat zdánlivě nesouvislé dějové linie ve smysl dávající celek, bude každému čtenáři rázem připadat poloviční. Vygradování děje až k samému vrcholu si žádá čas. Žádný čtenář, který věnuje svou pozornost právě této fantasy sáze, určitě nebude litovat.