Spálený muž : Dominion – Peter McLean

Minulost nelze pohřbít natrvalo a za dávné hříchy je třeba platit.

Blíží se zúčtování. Poslední soud v podobě Dominionu

V tunelech hluboko pod Londýnem hynou zemští elementálové. Loví je bytost známá jako Hnilobák.
A elementálové se nemají na koho s důvěrou obrátit.
Na scéně se ale objeví diabolista a zpola napravený nájemný vrah Don Drake a téměř padlý anděl Trixie.
Když se Drake dozví, že Hnilobák je vlastně arcidémon Bianakith, je mu ihned jasné,
že nepůjde o snadnou prácičku. Bianakith je totiž duch nemoci a rozkladu a jeho
aura poškozuje všechno, co se k němu jen přiblíží. Dokonce i starodávným londýnským základům hrozí zhroucení.
Don, Trixie a Spálený muž tedy musejí vymyslet, jak zabránit Bianakithovi, aby vyhladil elementály a zničil město.
Jenže Spálený muž má trochu jiné plány — a ty mohou mít strašlivé následky pro všechny.

 Že by nám Drake trochu dospěl? Ano! Druhý díl série Spálený muž je na scéně, a ačkoliv je jeho zápletka v podstatě dosti jednoduchá, nebudete se u něj nudit. Diabolista a velmi zadlužený nájemný vrah Drake seknul se svým „povoláním“. Sice neměl až tak na výběr, když mu za zadkem stojí Trixie. Ne že by ale začal sekat dobrotu až tak úplně. Znovu se zamotává mezi démony a další nehodné postavičky, které kolem něj pomalu, ale jistě utahují uzel. On má však až moc problémů s tím, že není ve své hlavě sám a navíc mu ji ještě motá pěkné pozadí jeho strážného anděla.

Musím se přiznat, že odložit Dominion, byť jen na chvíli, bylo utrpení. Chcete ho číst dál a neodkládat. Zapomeňte ale na vybrané způsoby, Drake mluví, jak mu zobák narostl (některé hlášky stojí opravdu za to – britský humor mi naprosto sedí) a Spálený muž není už vůbec žádný svatoušek. Mnoho nových postav nepřibude, a proto v knize nevzniká chaos. Se všemi už se dobře známe a jejich vztah se může rozvíjet. Žádných velkých psychologických proslovů se ale nedočkáme a až na jednu velkou rvačku tam ani té akce tolik není (pár menších bitek se zombie nebo s velmi bohatým gangsterem se nepočítá).

Drake méně pije, více spí a oproti prvnímu dílu máte menší pocit méněcennosti, že vaše játra by se s vámi rozloučila po prvním dnu příběhu, kdežto Drake jede stále dál. Přesto se nedokážete zbavit dojmu, že je Drake tak trošku naivní hlupáček, s kterým to tříská ze strany na stranu bez sebemenší kontroly. Upřímně jsem na třetí díl zvědavá právě kvůli tomu, jestli aspoň tam se Drake ve svém vlastním příběhu aspoň trochu chytí a bude vědět co se kolem něj děje víc než všichni ostatní.