Temné bratrstvo – Luke Scull

Je doba temna. Zásoby kouzla čerpaného z mrtvých bohů pomalu docházejí. Démoni a krakatoni zamořují zemi a poslední hranice mezi říšemi se začínají hroutit. Žárliví vládci tří velkých měst sedí ve svých kamenných věžích a přemítají nad tou špetkou magie, která zbývá…
Není to doba stvořená pro hrdiny. Hrdinské písně jsou už dávno zapomenuty, odvážné činy nikdo nezapisuje. I v takových chvílích se však najde pár odvážlivců, kteří si uchovají jiskru naděje, spojí své síly na obranu proti tyranii nesmrtelných mágů a vytvoří nezvyklou skupinu — Temné bratrstvo.

Dostává se nám do rukou novinka v oddělení fantasy, od britského autora a designéra videoher, Luka Sculla. Máme zde poněkud naivního a příliš sebevědomého mladíka, Davare Coleho, stárnoucího válečníka Brodara Kayneho a jeho přítele Jereka, mladou čarodějku Yllandris, Nejvyššího Augmentora Barandase a Polomága Eremula. Postavy jsou napsány věrohodně,
i když spolu s příběhem poněkud předvídavě, ale to se dá autorovi v jeho první knize prominout.

Příjemně mne překvapila občasná krutost, bezcitnost a cynismus, který se zde vyskytuje. Humoru zde moc nečekejte, autor má plné ruce práce se snahou o vybudování zajímavého světa. Ta se cení, ale tak úplně se mu nepovedla; kromě centrálního města příběhu Dorminie mi ostatní lokace v hlavě neutkvěly, a historie světa je taková holá. Doufám ve zlepšení v nedávno vydaném druhém díle. Příběh v první polovině přeskakuje mezi několika postavami, které se na konci tradičně sejdou v jedné dějové linii, zakončenou mimo závěrečné bitvy i pokračování vyžadujícím cliffhangerem. Obvzláště jedna z dějových linií, ta odehrávající se na barbarském severu, působí jen jako připravovaná půda pro dění následující knihy.

Co dodat na závěr; Temné bratrstvo se četlo docela dobře (ale název moc nedává smysl,
v samotném příběhu byl použit snad jednou), jelikož jsem nic extra neočekával, tak ani nejsem zlamaný. Rozhodně však knihu netoužím číst podruhé, možná před recenzí následujícího dílu. Luke Scull napsal víceméně temné fantasy, které se podobá knize Sama čepel od
J. Abercrombieho, tudíž se nemusí líbit lidem, kteří nezvládli Samu čepel, navíc jejích kvalit ani nedosahuje.

  • 65%
    Hodnocení - 65%
Sending
User Review
0 (0 votes)

Jan Drbušek

Čtu od mala, první knihu jsem přečetl ještě před školkou, byl jí Mikeš od J. Lady. Přečetl jsem většinu klasické literatury i dětských knih (Kája Mařík, Gabra a Málinka), přes většinu verneovek, mayovek až po J. Herriota, H. Sienkewicze, J. Clavella nebo E. M. Remarqua. Postupně mne zlákal žánr fantasy a zanedlouho poté science-fiction, ale také beletrii jsem nezanedbával. S. King, R. Feist, A. Sapkowski, F. Herbert, A. Clarke, K. Anderson, I. Asimov, a další. V současnosti je již několik let mým nejoblíbenějším spisovatelem Steven Erikson s jeho Malazskou knihou Padlých.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Please type the characters of this captcha image in the input box
Prepíš text z obrázka

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.