Univerzita výjimečných : Zkouška – Joelle Charbonneau

Cia právě ukončila střední školu a napjatě očekává, jestli bude vybrána do celostátního programu pro nejnadanější studenty. Pouze oni totiž mohou studovat na univerzitě v Tosu a pomáhat obnovit válkou zničenou zemi. Musí však obstát v testování, kterým projdou jen ti opravdu výjimeční. Cia tu šanci dostane. Těsně před odjezdem se jí otec svěří s útržky děsivých vzpomínek, které má na testování on. Radost z úspěchu vystřídají strach a nejistota. Cia začíná tušit, že ji čeká tvrdá zkouška, ve které nepůjde jen o znalosti, ale i o to dobře se rozhodovat a správně odhadnout lidi. Když opouští město, v uších jí zní otcova zoufalá rada: „Cio, nevěř vůbec nikomu“. Hlavou víří pochybnosti, zda rozhodnutí vydat se do Tosu bylo správné a zda se ještě někdy vrátí domů…

***

Natálie

Američanka s trošku „neamerickým“ jménem, Joelle Charbonneau, se dostala už i na český knižní trh, konkrétně tedy s prvním dílem své nové trilogie Univerzita výjimečných. V USA se kniha v krátké době stala bestsellerem a byla dokonce přeložena do čtrnácti jazyků. Je ten poprask, jež se kolem ní strhl, zasloužený?

Je jasné, že téměř každá knížka potřebuje pozvolnější začátek a že každý autor se musí do psaní nejprve vžít a až potom se do toho pořádně opřít. Jenom je škoda, že tady potřebovala Joelle na to pomyslné rozehřívání celou polovinu. Nechci říci, že by se mi ta první část nelíbila… Naopak, napsaná byla velmi dobře a čtení jsem si užívala i tak. Jenže jakmile se potom kniha dostala do varu, zbývalo jen málo, abych zírala s otevřenou pusou.

Už jsem několikrát slyšela názor, že Univerzita výjimečných se příliš podobá Hunger Games. Ačkoliv zmíněná trilogie Susanne Collins je nepochybně skvělá, nemá patent na všechny kruté souboje o život. Jistá podoba by sice šla najít, pokud se o to budete snažit… Nicméně to byste si čtení zbytečně kazili. Jakmile totiž nějaké Hunger Games pustíte z hlavy, budete se o to více bavit u čtení Univerzity. Obě autorky použily hodně originální, ačkoliv kruté prvky, to však rozhodně nestačí k tomu, aby byla jedna kniha prohlášena za kopii druhé.

Práci s postavami, výraznými i méně důležitými, zvládla autorka výborně. Hrdinové knihy jednají i mluví uvěřitelně, a i když by právě tohle mělo být považováno za běžné, bohužel tomu tak ve spoustě jiných knih vůbec není. Bonusové body si u mě autorka získala i originálními a zajímavě vymyšlenými jmény, která se ve většině případů náramně povedla.

Zamrzí jen fakt, že o světě samotném zjistíme naprosté minimum a většina textu se soustředí především na zkoušku samotnou. Tomuhle příběhu by rozvinutí představ čtenářů, které se zatím opírají pouze o několik málo větiček, určitě pomohlo dosáhnout výše.

Univerzita výjimečných má sice svoje nedostatky, ale všechny je velmi ráda přehlédnu, protože její čtení bylo zkrátka velmi příjemnou záležitostí. Napjatě očekávám, co asi přinese její pokračování.

Janka

Univerzita výjimečných je dystopický príbeh odohrávajúci sa vo vojnou zničenej zemi. Ľudia sú rozdelení do kolónií, ktoré majú za úlohu zväčšovať populáciu a zachraňovať krajinu.  My spoznávame kolóniu Pětijezeří, v ktorej žije aj Cia s rodinou. Jej otec bol kedysi po ukončení školy  vybraný  medzi nadaných študentov na špeciálne testovanie a dostal sa až na Univerzitu. Dnes je mimoriadne prospešný pre celú kolóniu a Cia dúfa, že pôjde v jeho stopách.  Naplnenie tohto priania však nemusí dopadnúť tak ako si predstavovala. Ako to už býva, nič nie je také ako sa zdá.

Kým sa príbeh rozbehol chvíľu to trvalo, najmä čo sa akcie týka, tá prišla až v druhej polovici. Každopádne mne osobne to neprekážalo, hoci mám radšej akčné príbehy, táto kniha sa čítala dobre a bola pútavá.

Pokud v Testováni uspěju, šance, že se vrátím domů, je téměř nulová.

Cia sa dostane na vytúžené testovanie a spočiatku sa zdá byť všetko normálne.  Cia však od otca dostala varovanie a tak si všetko pozorne všíma. Objaví skryté kamery, mikrofóny a tým, že pochybuje takmer  o všetkom dokáže prekonať mnoho prekážok.

Kniha nie je až taká predvídateľná ako som čakala a to ma milo prekvapilo. Tešila som sa na ďalší vývoj príbehu, na ďalšie nástrahy testovania, ktoré so sebou prinieslo ďalšie zaujímavé postavy, či už dobré alebo zlé.  Autorka si pre nás pripravila viacero rôznych charakterov či už dvojičky Willa a Gilla alebo Ciinu spolubývajúcu Ryme, ktorá psychický tlak testovania nezvládla.

Cia je sympatická hlavná postava, ktorá je múdra a preto navštevovala vyšší ročník než jej rovesníci. Má veľa priateľov,  nie je však prehnane sebaistá a neraz o sebe pochybuje. Nie je dokonalá a práve to je na nej sympatické.  Ďalšou výraznou postavou je Thomas, chlapec, ktorý je z rovnakej kolónie ako Cia a stane sa jej najbližším priateľom, spojencom v testovaní a dokonca ešte niečím viac. Našťastie tu však nemáme ľúbostný trojuholník.

,,Vím, že doma jsem nepatřil mezi tvé nejlepší kamarády, ale můžeš mi věřit.“

Můžu?

Veľa ľudí prirovnáva Univerzitu výjimečných k Hunger games a podobností tu je naozaj pomerne veľa – krajina zničená vojnou, rozdelená na oblasti, v ktorých to ľudia nemajú jednoduché, vyberanie detí do špeciálneho testovania.  Napriek týmto a ďalším podobnostiam sú však knihy v mnohom  aj odlišné. Kým Hunger games sú skôr o akcii, boji o prežití, Univerzita výjimečných sa zamerala skôr na logické testy a nástrahy, psychický tlak a až potom prišila akcia a boj.

Vědela  jsem,že pokud bych třeba jen na chviličku zpomalila, zemřela bych.

Veľmi sa mi páčil záver knihy, ktorý autorka napísala naozaj dobre a prekvapivo. Už sa zdá, že vieme ako to skončí, že sa uzavrela jedna časť a záver bude pokojný, avšak nič také sa nestane.  A práve pre ten nečakaný záver sa teším na ďalší diel.  Verím, že v pokračovaní sa dozvieme viac aj o pozadí celého testovania, pretože teraz sme príbeh sledovali spolu s Ciou, ktorá nevedela takmer nič a všetko sme zisťovali spolu s ňou.

Celkovo knihu hodnotím nadpriemerne, príbeh mal v sebe mnoho dobrých prvkov i nejaké chyby a ako prvý diel to vyzerá sľubne.