Duna : Duna – Frank Herbert

Duna. Arrakis. Pouštní planeta, která ve svém srdci ukrývá největší poklad vesmíru. Koření. Tato zvláštní látka dokáže prodloužit život a pomáhá rozvíjet mentální schopnosti. Kdo ovládá prodej koření, ovládá vesmír. Koření hojně využívá Kosmická gilda, společnost pro mezihvězdné cestování nebo Bene Gesserit, ženská škola školící své studentky jak tělesně, tak i duševně. A obě tyto skupiny touží po jednom. Ovládat prodej.

Nastala ale doba, kdy Arrakis dostane nového pána. Rod Atreidů. Bývalí správci, rod Harkonnenů, v jehož čele stojí baron Vladimir, se ale nemíní planety vzdát. Rozhodnou se proto vypracovat plán na navrácení planety. Mezitím se ale Duna dostane pod správu vévody Leta, jeho konkubíny a syna Paula. Společně se snaží nastolit na Arrakis nový a lepší režim a poprvé v životě poznají místo, kde je voda ten nejcennější poklad. Navážou kontakt s místními obyvateli, fremeny, a právě díky nim objeví Paul nejen zdroj celého bohatství, ale i svůj osud.

Uběhlo už padesát let od prvního vydání Duny. Frank Herbert se tak díky tomu dostal mezi nejlepší a nejoblíbenější autory sci-fi literatury. Často se o něm mluví jako o průkopníkovi v tomto žánru. Série Duna dnes patří mezi kultovní záležitosti. Dočkala se filmového i seriálového zpracování a na motivy tohoto světa vznikly i počítačové hry. Tato série by skončila ale nedokončená, nebýt Herbertova syna, který společně s Kevinem J. Andersonem pokračuje v dalších knihách z tohoto universa.

Pokud hledáte opravdu propracovanou knihu, se všemi možnými detaily, složitou historií a zajímavými charaktery, Duna je to pravé čtení. Herbertova prvotina totiž patří mezi to nejlepší, co můžete ve sci-fi najít. Promyšlený a komplikovaný svět má velmi obsáhlou historii, která se táhne i tisíc let do minulosti. Velkým kladem jsou i zajímavé a zapamatovatelné postavy, které se postupem děje vyvíjí přirozeným způsobem. Duna navíc obsahuje i nadčasové myšlenky, které bychom si mohli klidně spojit i s naším světem.

Každá kapitola Duny začíná velmi specificky. Nejčastěji se jedná o citace týkající se politiky nebo života Paula Atreida. Krátké, někdy i dlouhé citace pomáhají příběhu navodit tu správnou atmosféru. Právě postava Paula je nezajímavější v celé knize. V knize se s ním čtenář seznámí jako s dospívajícím chlapcem, který na své rodné planetě dostal vysoce rozsáhlé vzdělání a umění boje. Nejvíce se ale jeho charakter rozvine právě na Arrakis.

Paul ale není jedinou zajímavou postavou v knize. Příběh je vyprávěn hned z několika pohledů. V roli vypravěče se vystřídá velké množství postav. Každý je ale charakterově dosti odlišný, proto by čtenář neměl mít problém s jejich rozpoznáním. Využití akce nebo dramatických sekvencí je využito velmi pomálu. Herbert se zaměřuje spíše na popis, konverzaci, politickou situaci nebo zachází hluboko do historie.

Pokud byste vznik Duny studovali více pečlivě, zjistíte, že se Herbert inspiroval v arabském národu. Všechno se to odráží v jeho postavách pouštních obyvatel. Fanoušky sci-fi literatury pak možná zaskočí, jak málo je v knize použita moderní technologie. Herbert se právě svou knihou snaží upozornit na nebezpečí technologií a dává do popředí spíše techniku mentální.