Dvůr trnů a růží : Dvůr mlhy a hněvu – Sarah J. Maas

Feyre dostala svůj šťastný konec a teď ji čeká budoucnost po boku muže, který ji nadevše miluje a ochraňuje. Možná ale trochu moc. A navíc ten konec vůbec není šťastný. Po návratu z Hory, kdy všechny zachránila a stala se nesmrtelnou, Feyre prožívá malou noční můru. I když už není křehká a zranitelná jako každý člověk na zemi, tak se každou noc budí zbrocená potem a strachy sotva udrží jídlo v sobě. Feyre sice zachránila mnoho lidských životů, ale sama se cítí ztracená, zlomená a bez duše. Nemůže zapomenout na hrozné mučení. Nemůže vymazat z hlavy tváře těch, které musela zabít. Nemůže zapomenout na bolest, kterou prožila, když zemřela. Feyre se změnila, ale ne každý je schopen to vidět…

Dvůr mlhy a hněvu je druhý díl fantasy young adult série od americké autorky Sarah J. Maas. První díl byl volným převyprávěním pohádky o Krásce a zvířeti, ve svém pokračování si už ale jede svou vlastní cestou. Sarah J. Maas už v první sérii Skleněný trůn ukázala, že má slabost pro rozsáhlé a komplikované série, kterým vymýšlí celou historii, magický systém nebo prosté zvyky. Série Dvorů tak není jiná.

Příběh Feyre začíná tři měsíce po událostech pod Horou. Všichni se pomalu vzpamatovávají z vývoje situací a připravují se na velkou událost. Hlavní hrdinka je ale jak tělo bez duše, potácí se z jednoho dne do druhého a není schopná najít sama sebe. Je vlastně vůbec spokojená s tím co má? Je připravená zůstat na věky věků po boku jednoho muže? Proč jí Tamlin nenaslouchá? Feyre sice zbavila lid klece, ale sama se do jedné klece uvrhla.

Dvůr mlhy a hněvu je téměř sedmisetstránková kniha, ale po dějové stránce není moc obsáhlá. Autorka vsadila všechno na podrobnou charakteristiku a vývoj hlavních postav. A to nejen fyzický, ale i psychický vývoj. Sledujeme tak každý Feyrin myšlenkový pochod, každé zaváhání, každý pocit, prostě všechno, co se okolo ní děje. Maas zachází hodně do hloubky a tím, že se všemu věnuje dopodrobna a nespěchá, tak je celý ten vývoj přirozený a svým způsobem i očekávaný. Aby se z Feyere stala neohrožená hrdinka, potřebovala především vyléčit sama sebe, poskládat své zlomené srdce, odpustit si a posunout se dál, s jasným pohledem na věc.

Převážná většina knihy se tak točí okolo Feyere a také okolo Rhysanda a jeho skupiny. Autorka změnila prostředí a ukázala ze svého světa něco nového. Nové postavy, nová místa a hlavně nové nebezpečí a hrozbu. V průběhu děje, kde se Feyre postupně seznamuje s novou skupinou víl a prohlubuje svůj vztah s Rhysandem, se autorka občas navrátí do minulosti a postupně odhaluje skrytou hrozbu. Hrozbu, která čekala několik desetiletí a teď postupně vystrkuje své růžky. Tyto pasáže, kdy hrdinové vzpomínají a vysvětlují všechny záležitosti proč se co jak stalo, patří rozhodně mezi velké oživení děje. Bohužel ale mají tu nevýhodu, že jsou značně obsáhlé, plné nepřeberného množství informací a jmen a do děje jsou vhozeny jakoby náhodou. Díky té přemíře se čtenáři mohou začít v těchto vzpomínkách ztrácet a přitom právě tyto záležitosti jsou velice podstatné pro vývoj všech událostí.

Sarah J. Maas patří rozhodně mezi ty autory, kteří s každým dílem píšou tlustší a tlustší knihy. Pro fanoušky rozsáhlých sérií je to určitě dobrá zpráva. Více stran znamená více příběhu, více zvratů, více akce. Dvůr mlhy a hněvu ale docela vybočuje. Když se zaměříte na všechny významné události, všechny zvraty, které posunuly příběh dál, tak jich bohužel moc nenajdete. Prakticky to nejzajímavější se děje na posledních asi sto stranách – výrazný posun příběhu, konečně nějaká ta magie a zajímavě otevřené ukončení. Předchozích pět set stran je pak čistě zaměřeno na vztahy hlavních protagonistů, které jsou sice důležité, ale kdo má rád ve fantasy sériích pořádnou dávku akce, velké bitvy nebo i více magie, tak bude bohužel zklamán. Maas má ale naštěstí jeden dar, a to ten, že i když se v knize nic moc pořádného neděje, napíše to takovým způsobem, že se nebudete moci odtrhnout.

O Dvoru mlhy a hněvu se nesly po celém sociálním světě chvalozpěvy. Ano, kniha je lepší jak první díl. Ale ne o moc. Je lepší především ve vývoji hlavních hrdinů, protože některé vztahy se úplně změnily a některé se úplně zamotaly a zkomplikovaly. Kniha je tak plná emocí, temných a melancholických. Je plná vzpomínek a hlavně doslova přetéká vzájemnou chemií mezi hlavní dvojicí. Vývoj děje je už slabší a posouvá se hodně hodně zvolna. Sarah J. Maas to má ale pořád dobře promyšlené a za tu dobu, co píše, určitě ví, co má svým čtenářům dát a v jakém množství.

  • 60%
    Dějová linie - 60%
  • 60%
    Napětí a spád - 60%
  • 90%
    Postavy - 90%
70%
Sending
User Review
0 (0 votes)

Tereza Vršková

Ahoj, tady Terka z Prahy. Knihomol, velký anime fanoušek, blázen do Star Wars a klasický Potterhead. Ráda cestuji, fotím, jezdím na koncerty nebo kreslím. Ke knihám jsem se dostala už v dětství a mezi mé oblíbené žánry patří fantasy, sci-fi nebo dystopie. Kromě klasické beletrie čtu i mangy a sem tam komiksy. Jako mladší jsem zkoušela různé žánry, až s příchodem filmového Pána prstenů a Harryho Pottera jsem naprosto podlehla fantasy žánru a držím se ho dodnes.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.