Licanius 2 : Ozvěna věcí budoucích – James Islington

Před dvěmi lety jsem nemohl vynachválit českým čtenářům doposud neznámého australského autora, Jamese Islingtona a jeho prvotinu; Stín věcí ztracených. Jednalo se o jakýsi mix toho nejlepšího od Sandersona, Tolkiena, Feista a Jordana a šlo to vidět. Tak se podíváme na to, jak se povedl nebo nepovedl druhý díl trilogie a jestli se panu Islingtonovi podařilo překonat trend horších druhých dílů.

(zdroj: Host)

Autor benevolentně zakomponoval shrnutí předchozího dílu na začátek knihy (autoři, kteří to nedělají, by se měli stydět!), a tak si čtenář může připomenout, co se vlastně stalo. Měsíc po útoku Slepých na andarrské hlavní město Ilin Illan se čtyři hlavní hrdinové Davian, Caeden, Wirr a Asha ocitají postaveni před svými vlastními úkoly a volbami.

Davian je člověk s vrozenými schopnostmi ovládat jiné lidi, vidět do budoucnosti a ovlivňovat čas – takovým lidem se říká Auguři a před dvaceti lety byla jejich vláda trvající několik století krvavě stržena, protože se jejich předpovědi přestaly vyplňovat. Spousta lidí Augury nenávidí a bojí se jejich moci, takže se Davianovi podaří přesvědčit jen hrstku lidí, aby se spolu s ním vydali ke slábnoucí Bariéře na severu, která zadržuje monstra z minulých věků.

Wirr, který byl odhalen jako princ Torin a po smrti svého otce nový Strážce severu, odpovědný za magické školy pro Nadané, kdysi služebníky Augurů, a samotné Augury, se snaží podpořit Davianovu misi ze své pozice, ale je unaven a zatížen politikařenmí, úskoky a nedůvěrou vůči své osobě, jelikož také patří mezi Nadané.

Jejich spolužačka Asha, kdysi Nadaná, nyní znetvořený Stín pouze s ozvěnou své bývalé magické moci, je oficiálním zástupcem jedné z magických škol na králově dvoře, vyšetřuje kam zmizely ostatní Stíny po bitvě a mimo to se snaží zjistit, kdo a proč háže Davianovi a Wirrovi klacky pod nohy a kdo je loajální starým pořádkům.

A Caeden, odhalen i sám sobě jako jeden z nesmrtelnýchVenerátů, kdysi zvaný Tal’kamar, který si nechal vymazat paměť, aby zapomněl mimo jiné na to, že v daleké minulosti na sebe vzal roli Aarkaina Devaeda, který je se svou armádou monster a hrůznými činy důvodem pro Bariéru na severu, se snaží vyrovnat s vracejícími se vzpomínkami. Stále neschopný uvěřit, že on mohl být ten hlavní antagonista minulosti odpovědný za genocidu prastarých národů a ničení celých měst, zároveň mocnější než téměř kdokoliv na světě a s roztříštěnou pamětí, se Caeden neustále rovzpomíná na nové věci, potkává lidi a bytosti, které ho znají jako Tal’kamara či Devaeda a snaží se zjistit, jaký byl vlastně jeho plán před vymazáním vzpomínek.

Anglická a česká obálka knihy

Příběh se prvních sto stran rozjíždí celkem pomalu a hlavně skoky mezi přítomností a Caedenovými vzpomínkami můžou ze začátku někoho zmást, ale za chvíli kniha čtenáře naprosto pohltí; první díl se rozjížděl o něco pomaleji. Ozvěna věcí budoucích je mix plný objevování prastarých záhad, intrik, zajímavého magického systému a okořeněný i cestováním časem. Občas jsem se musel zarazit, přečíst pasáž znova a užasle vrtět hlavou nad tím, jak je daný zvrat nebo objev úžasně napsán. Postavy jsou opět skvělé, tři spolužáci se občas střetnou a sami poznávají, že je drastické změny světa okolo nich pomalu mění a nutí je rychle dospět. Vývoj postav je logický, dává smysl a je prostě uvěřitelný.

Hlavně Caedenův boj s výčitkami, poznáním kým vlastně byl, morálními zábranami nad tím, co musí udělat a co udělal, je neuvěřitelně kvalitně napsaný. Přirovnal bych to k příběhu Vélina z Ryanovy Písně krve; knihu čistě o Caedenovi a jeho objevování nepříjemných vzpomínek bych milerád uvítal. Jeho kapitoly jsou to, co pro mne knihu dovedlo k dokonalosti – ne, že by ostatní postavy neměly zajímavé a čtivé pasáže, jen ty Caedenovy jsou prostě tak dobré. Islingtonův svět je mistrovsky vytvořený a popsaný včetně jeho historie, magický systém má spoustu originality i přes zjevné inspirace, kniha nepostrádá napětí, romantiku a vše ostatní, ale hlavní postavy jsou to, co pro zde považuji za nejlepší.

Odvažuji se tvrdit, že Islington je druhý Sanderson, sice ne tím jak spojuje různé série v jednom kosmíru, ale tím, jak skvěle píše. Pro mne se stává novým oblíbeným autorem, hned po Eriksonovi. Nepochybuji o tom, že bude i závěr trilogie epický a rozhodně doporučuji všemi dvaceti.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Host!

  • Nakladatelství: Host
  • Počet stran: 727
  • Vazba: vázaná
  • Jazyk: český
  • ISBN: 978-80-275-0008-6
  • Rok vydání: 2020
10/10

Shrnutí

Velmi vydařené pokračování epické fantasy trilogie, které ještě překonává již tak skvělý první díl a zároveň přináší spoustu nových odhalení a vývoje postav.

Jan Drbušek

Čtu od mala, první knihu jsem přečetl ještě před školkou, byl jí Mikeš od J. Lady. Přečetl jsem většinu klasické literatury i dětských knih (Kája Mařík, Gabra a Málinka), přes většinu verneovek, mayovek až po J. Herriota, H. Sienkewicze, J. Clavella nebo E. M. Remarqua. Postupně mne zlákal žánr fantasy a zanedlouho poté science-fiction, ale také beletrii jsem nezanedbával. S. King, R. Feist, A. Sapkowski, F. Herbert, A. Clarke, K. Anderson, I. Asimov, a další. V současnosti je již několik let mým nejoblíbenějším spisovatelem Steven Erikson s jeho Malazskou knihou Padlých.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..