Spoutaní bohové 3 : Ukradené slunce – Rachel Dunne

Do třetice vracíme do Fiatery, světa, který stvořili božští Rodiče, a ve kterém sekta Padlých uctívá a snaží se probudit spící Dvojčata, uvězněné a oslabené potomky Rodičů, kteří se svým, no, rodičům (překvapivě), vzbouřili. Jelikož je Ukradené slunce posledním dílem trilogie, tak tato recenze obsahuje spoilery pro celou trilogii, buďte varováni, čtenáři!

Na konci Kostí světa se všichni Padlí Fiatery sešli v místě uvěznění Dvojčat, kde je za cenu stovek až tisíců svých členů úspěšně oživili a božská Dvojčata ihned “uhasila Slunce”, jak slíbila svým následovníkům. Ale něco je špatně, rostliny stále kvetou a rostou, ve dne je normálně teplo, zvířata žijou normálně… jako kdyby osvobození bohové byli slabí a neuměli splnit své sliby. K tomu se nicméně ještě vrátím. Knize prospívá návrat prakticky všech postav z předchozích dílů a navazuje v příběhu jen několik hodin, možná desítek hodin, po konci Kostí Světa.

Bývalý kněz Padlých Joros, čaroděj Andyrr, Rora a její bratr Aro (který se překvapivě také projevil jako čaroděj) selhali v zastavení probuzení Dvojčat a snaží se od nich utéci co nejdál. Tulák Keiro, který je nyní nazývaný Bohůsyn, má plné ruce práce, jelikož mu Dvojčata zjevně věří v předávání jejich rozkazů ostatním Padlým. Také má však jisté pochyby o síle svých osvobozených bohů a jejich plánech. Seveřan Scal, nyní nazývaný Krotitel noci a nástroj Rodičů, putuje s kněžkou Vatri a masakruje Padlé, kdykoliv na ně narazí, zároveň šíří víru v Rodiče a sbírají sympatizanty s útokem proti Dvojčatům. Samotný Scal má tak originálně jednoduchou moc, že se až divím, že jsem na něco podobného ještě nenarazil. Když drží meč v pravé ruce, je pokrytý ohněm. Když v levé, tak ledem. Nicméně kromě svých pochyb ohledně zabíjení Padlých a smyslu života je spíše jakýsi “plot device”, nástroj jak posunout příběh dál, než ta oblíbená postava z Ve stínu bohů.

Ukradené slunce

Ostatní postavy se chovají prakticky stejně jako v předchozích dílech; Rora je věčně naštvaná a výbušná, Joros intrikářský a sobecký a Andyrr svým čarodějnickým způsobem stále šílený. Změnil se jen Aro, který si jen těžko zvyká na to, že je nyní čaroděj. Dostaneme také možnost nahlédnout do myslí samotných Dvojčat a dozvíme se víc o fungování magie, čarodějích a světě jako takovém, což oceňuji.

To, co neoceňuji, je například opět absence jakékoliv mapy. Prakticky celou trilogii se cestuje z místa na místo, kde se odehraje závěrečný akt a cliffhanger, ale čtenář si nikdy neumí na papíře ověřit, kde jaké místo je, kde je hora Raturo, kde jsou Pláně, nic. Další výtkou je fakt, že třetí díl působí slaběji než díl druhý. Oživení Dvojčat bylo silnější a zajímavější, než jejich svržení skrze celou sérii nepřítomné Rodiče a nezastavitelný Scalův meč. Dvojčata ke konci knihy prostě ani nepůsobí jako hrozba, když je čtenářovi několikrát vysvětleno, jak jsou vlastně slabí. Stejně zklamaný jsem byl ze zakončení Stínu krkavce, který byl ale jako trilogie na vyšší úrovni, i když obě série mají společný silný první díl.

Nejsem si ani jistý, jak bych knihu a celou sérii zařadil. První díl se možná dal ještě popsat jako epické fanatasy s prvky grimdarku, ale hlavně trojku bych už popsal více jako young adult. Vzato kolem a kolem, jedná se o průměrnou oddechovku, která svým zakončením téměř více otázek vyvolává než odpovídá. Příběhu jako celku by prospělo buť zkrácení a osekání do jedné knihy nebo využití potenciálů a rozepsání do vícera, možná pěti či šesti. Ale to je už na autorce, jestli hodlá pokračovat. Snažil jsem se vyhledávat na zahraničních webech, ale žádné novinky (starší než dva roky) o ní, ani o jejích potenciálních dalších knihách prostě nejsou. Jen chybné označené Spoutaných bohů jako fantastiky meče a magie a jeden autorčin komentář, že bude další kniha samostatná a úplně jiná.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Talpress.

  • Nakladatelství: Talpress
  • Překlad: Martin M. Boček
  • Série: Spoutaní bohové (3.)
  • Počet stran: 536
  • Vazba: brožovaná
  • Rozměry: 202 x 135 mm
  • Jazyk: český
  • ISBN: 978-80-7197-728-5
  • Rok vydání: 2019

5.5/10

Shrnutí

Závěrečný díl trilogie, který nepřináší nic moc nového, co by předchozí díly neměly. Autorka se drží své kvalitní charakterizace postav, ale příběh je průměrný a zakončení nemastné a neslané


Jan Drbušek

Čtu od mala, první knihu jsem přečetl ještě před školkou, byl jí Mikeš od J. Lady. Přečetl jsem většinu klasické literatury i dětských knih (Kája Mařík, Gabra a Málinka), přes většinu verneovek, mayovek až po J. Herriota, H. Sienkewicze, J. Clavella nebo E. M. Remarqua. Postupně mne zlákal žánr fantasy a zanedlouho poté science-fiction, ale také beletrii jsem nezanedbával. S. King, R. Feist, A. Sapkowski, F. Herbert, A. Clarke, K. Anderson, I. Asimov, a další. V současnosti je již několik let mým nejoblíbenějším spisovatelem Steven Erikson s jeho Malazskou knihou Padlých.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.
Prepíš text z obrázka

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.