Dominium Padlých andělů : Řád věčných trnů – Aliette de Bodardová

Volné pokračování fantasy thrilleru Řád zlomených křídel.

Paříž zničená magickými boji se postupně začíná zotavovat, ale velké Řády ovládané Padlými anděly nadále soupeří o kontrolu nad městem. Na vrcholu moci nyní stojí Řád Trnikeře a spřádá plány, jak se stát ještě mocnějším.

Trnikeřské intriky svedou dohromady milenku prastarého Padlého anděla, dračího prince v přestrojení, ztrhanou alchymistku sužovanou sebezničující závislostí a zatrpklého mladíka z Dálného východu, který má za úkol přivést zpět mezi živé svou zemřelou přítelkyni.

Řády hledají společnou cestu k míru, jenže ten se zdá zkázonosnější než válka. Čtveřice hrdinů v sobě musí nalézt sílu, aby nepadla za oběť magii lačnící všechny a všechno zotročit.

Vraťme se o půl roku zpátky, kdy vyšel první díl této série. Z prvního dílu jsem byla mírně řečeno zklamána, především kvůli chaotickému scénáři. Přesto jsem chtěla dát sérii další šanci a sáhla i po druhém díle. A tentokrát se opravdu vyplatilo!

Ačkoliv je tento díl psán jako „volné pokračování“, moc mi to tak nepřišlo, určitě bych byla velmi zmatená, nečíst první díl. Neobjevuje se zde totiž žádné vysvětlení ani uvedení do děje. Sice se příběh odehrává v naprosto jiných částech Paříže než doposud, máme zde ale stejné protagonisty. Jejich vzájemné propletení a historie by jistě čtenáři unikala.

Kromě starých známých, jako je Asmodeus či Philip, se setkáváme s několika dalšími padlými anděly, obyčejnými smrtelníky a poprvé taky i pořádně s draky. Hlavně dračí království (které již bylo zmiňované v prvním díle) je zde mnohem lépe vykresleno, z minulé knihy jsem si totiž neodnesla pořádně žádný obrázek o tomto království.

Tentokrát je tu o mnoho méně záhadna, a to je jen dobře. Neztrácíte se v ději, ten naopak utíká pod očima a vy ho hltáte každým dalším slovem. Upřímně nerozumím této proměně, protože první díl byl opravdu psán úplně jiným stylem, který nejednoho čtenáře odradil. Tato změna je ale velice dobrá!

Postavy mají lépe popsané charaktery, můžete se do nich vcítit. Prožíváte jejich strach i bolest, jejich vášeň i rozpolcení. Nenacházejí se zde žádné prázdné kapitoly ani stránky bez děje a vše se krásně postupně proplétá a stupňuje.

Pokud se bude spisovatelka dále takto zlepšovat, nebo i když zůstane na této úrovni, určitě zhltnu jedním dechem i třetí díl, na který se už teď nemůžu natřepat.