Zlo – Peter Newman

Němý hrdina beze jména se vrací.

Na jihu to v Trhlině začíná vřít. Zlo, Gammin meč, se probouzí a volá, že chce být ještě jednou použit v boji. Jenže Tulák si našel domov, usadil se a volání ignoruje. Frustrovaný meč křičí, dokud mu neodpoví někdo jiný. Jmenuje se Vesper.

Druhé díly jsou vždy tak trochu překvápko, osobně se jich vždy „bojím“ o něco více, než když držím úplně neznámou první knihu série. Jen málokdy se ale u druhých dílů stává, že by kniha naprosto změnila hlavního hrdinu. Pan Newman to tak ale udělal. Ze začátku trochu šokující informace, kdy se mrknutím oka loučíme s většinou hlavních postav z minulého dílu, přechází do učení se postav nových.

Příběh se rozvíjí přirozeně a plynule a přesto zpočátku máte pocit, že to není úplně ono. Vesper na rozdíl od Tuláka hodně mluví. Nikdo ji to ale nemůže mít za zlé. Je to typické mladé děvče, které nechce nikomu a za žádných okolností ubližovat. Tím se příběh začíná stávat velmi zajímavý, protože takovou povahu již zamořený svět téměř nezná.

U takto typicky kladných postav se u většiny příběhů stává, že děj začne být předvídatelný a nudný. Tohle u Zla ale rozhodně neplatí, naopak s každou stránkou je děj napjatější a mnohem více vás vtahuje.

Kniha je plná zvratů a sociálních interakcí s překvapujícími závěry. I když se jedná o velmi jednoduchou linku, kdy někdo putuje z místa A do místa B, rozhodně to není příběh k zahození. Třešničku na dortu dodává potomek od kozy z prvního dílu, který natropí nejeden problém při cestování.

Oproti prvnímu dílu se v zde vmezeřeném příběhu postupně dozvídáme, jak se svět do celé této šlamastiky s démony dostal. Tyto přeskoky mně osobně nikterak nevadily, i když ne každý má rád skákání do děje dějem jiným.

Suma sumárum, Zlo je povedené pokračování Tuláka. Jistě to není kniha pro každého, ale jak je psáno na přebalu knihy: „Jestli jste měli rádi tuláka, pak Zlo budete milovat.“ To velmi dobře platí! A já už se jen těším na další díl.